Před několika dny zasahovali a přispěchali s pomocí chlapci školního věku, kterého na Hodonínsku vosa bodla do nohy. Na místo tak vyrazil jak lékařský tým, tak i záchranářská posádka. Hoch měl na bodnutí silnou reakci, po těle mu rychle naskočila vyrážka.
„Pacienta jsem zkontrolovali a podali mu léky adekvátně jeho stavu,“ řekl mluvčí záchranářů Michaela Bothová. Její kolegové následně chlapce převezli k další péči do nemocnice v Kyjově.
Za ještě závažnějším případem na Znojemsku stála o něco dříve vosí příbuzná, sršeň. Kvůli její bodnutí vyrazil s pomocí i vrtulník, který musel použít ve špatně přístupném terénu palubní jeřáb.
„Nesměli jsme nic podcenit, pacient totiž kolaboval a utrpěl anafylaktický šok, jedná se o život ohrožující stav,“ připomněla mluvčí. Cesta k záchraně pacienta vedla přes poskytnutí kyslíku, léků a pak přepravu k další péči.
Pomoc při reakcích na bodnutí hmyzem patří aktuálně k nejčastějším výjezdům záchranky. „Evidujeme jich více než v loňské sezoně, ale zhruba stejně jako v předloňské. Doporučujeme lidem, aby se snažili co nejvíce případnému bodnutí předejít. Alergickou reakci může mít člověk kdykoliv v životě, tedy i v případě, že ji nikdy dříve neměl. Takže bodnutí hmyzem raději nepodceňovat,“ upozornila Bothová.
Mezi základní prevenci patří i opatrnost při chození bosky po trávě, u slazených nápojů nápoje pak jejich včasná kontrola. Obezřetnost je na místě i při lízání zmrzliny či pojídání cukrové vaty. Tady jde při bodnutí hlavně o riziko nebezpečného otoku dýchacích cest.
Mluvčí zároveň připomněla i některé rady. Například u štípnutí, kdy se následně objeví jen malý otok na ruce. „Doporučujeme chlazení místa a je-li to možné, užití léků proti alergii, jsou to takzvaná antihistaminika,“ nastínila mluvčí.
- podívejte se na detail vosího těla
Zcela jiná je ale situace při zmiňovaném anafylaktickému šoku, kdy může dojít ke svědění celého těla, ke slabosti, k pocitům na omdlení nebo dokonce k poruše vědomí.
„Pak jde o stav, kdy je třeba volat odbornou pomoc. Stejně tak je nutné kontaktovat tísňovou linku, jde-li o bodnutí do oblasti obličeje či krku, postižené místo začne otékat a dostaví se dýchací potíže, v takové situaci mohou být ohroženy životní funkce a může dojít i k úmrtí,“ upozornila Bothová.
Aby k těmto a podobným situacím docházelo co nejméně, míří do terénu také hasiči. Podle jejich jihomoravského mluvčího Jana Dvořáka letos v červenci vyjížděli už k více než dvě stovkám zásahů pro akutní likvidaci hmyzu. „V posledních pěti letech to bývá v Jihomoravském kraji v průměru 640 těchto událostí řešených v akutním režimu,“ upozornil mluvčí.
Další stovky případů řeší především jednotky dobrovolných hasičů. Sezona zásahů u bodavého hmyzu začíná hasičům díky včelám, pak vrcholí kvůli vosím koloniím a závěr patří hlavně sršním.
Jak ale hasiči připomínají, k likvidaci hmyzu, jejich rojů či hnízd vyjíždějí především tehdy, když hrozí nebezpečí ohrožení života a zdraví. A to zvláště na veřejných prostranstvích, kdyby hrozilo pobodání dětí, starších lidí nebo alergiků. Zajíždějí tak například do veřejných budov, k hřištím či k mateřským školám, do nemocnic nebo domovů důchodců.
Pokud nejde o bodavý hmyz na veřejném prostranství či o ohrožení zdraví a životů lidí, měli by se zájemci kvůli odstranění obtížného hmyzu obrátit na specializovanou firmu v oboru dezinsekce.