Zkamenělou lebku kopytníka objevili stavbaři na podzim v hloubce přes dva metry, když hloubili výkop pro kanalizaci. „Lebka dosahovala délky asi osmdesát centimetrů, jeden dochovaný roh byl dlouhý přibližně půl metru. Zbytek kostry nebyl v blízkosti lebky zaznamenán,“ popsal nález archeolog Jiří Zubalík.

Jak doplnil, paleontologická analýza ukázala, že se jedná o lebku zubra stepního. Toho lidé znají z jeskynních maleb z doby ledové, dnes už je dávno vyhynulý. „Jeho celé lebky se nacházejí výjimečně. Běžnější jsou fragmentární nálezy,“ doplnil archeolog Zubalík. Líšeňský zubr byl navíc asi o třetinu větší než ostatní zubři.

Lebce chyběl jeden roh, který podle vědců pravděpodobně porušily zemní práce. Zbytek kostry v blízkosti lebky archeologové nenašli.

Už před několika lety archeologové objevili v Líšni cenné nálezy. "V roce 2013 se v Houbalově ulici našel poklad, ve kterém byly například rituální hrnce," připomněl starosta Líšně a historik Břetislav Štefan. Vědci tehdy nedaleko paneláků našli artefakty staré asi tři a půl tisíce let. Patřily mezi ně nepoškozené keramické nádoby i bronzové či kamenné nástroje.

V roce 2016 pak tým archeologů z České republiky, Autrálie, Španělska a dalších zemí bádali za Líšní u Podolí.