V očkovacím průkazu už nestačí razítko o očkování proti vzteklině. Každý pes dostane čip s ojedinělým kódem. Bez něj hrozí majiteli v těchto dnech pokuta až dvacet tisíc. „Zatímco dřív jsme čipovali tak tři psy za týden, teď čipujeme tři až pět psů denně,“ řekla Deníku Rovnost například veterinářka Jitka Zimková z brněnských Vinohrad.

Podle mluvčího Státní veterinární správy Petra Majera však státní úředníci neplánují žádnou mimořádnou kontrolní akci, při níž by v terénu houfně kontrolovali náhodné pejskaře. „Nic takového není našim cílem. Hlavním důvodem a požadavkem zavedení povinného označování psů bylo pomoci veterinárnímu dozoru při kontrolách problematických chovů většího počtu psů,“ vysvětlil Majer.

Dodal, že inspektorům se stále častěji stávalo, že v takových chovech není možné identifikovat jednotlivé psy. „A například určit, zda mají platné očkování proti vzteklině. Nebo sledovat pohyb psů do chovu a z chovu,“ dodal.

Povinné čipování psů
- Od 1. ledna 2020 bude povinné očkování psa proti vzteklině platné pouze v případě, že je pes označený mikročipem.
- Štěňata musí být označena mikročipem nejpozději v době prvního očkování proti vzteklině (tedy nejpozději v půl roce věku).
- Mikročipem nemusí být označeni psi, kteří mají jasně čitelné tetování provedené před 3. 7. 2011.
- Cena za mikročip se pohybuje od 120 do 450 korun. U dražších čipů je součástí ceny i poplatek za registraci v databázi.
- Za zavedení čipu si veterináři účtují v rozmezí 300 až 500 korun.
- Pokuta za neoznačeného psa může být až 20 tisíc korun.

Díky čipům bude mít Státní veterinární správa a jiné orgány přehled o počtu vlastněných psů. Jejich věku, očkování a může tak účinněji pokutovat případné týrání zvířat. Další výhodou bude snazší vypátrání majitele, ať už v případě odcizení nebo ztráty psa, tak v případě trestného činu.

V praxi to však nefunguje. Aby bylo možné psa podle čipu identifikovat, je nutné, aby jej vlastník hned po očipování zapsal do centrálního registru psů. Zatím to ovšem není povinné. Navíc centrální registr dosud neexistuje. Povinné čipování a evidenci psů však můžou obce nařídit vyhláškou.

Databáze a jejich správu nyní zajišťují soukromé firmy. Evidence však nejsou propojené. Podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého by centrální registr měl vzniknout do dvo let. „Stát vyjde na padesát až šedesát milionů,“ upřesnil.

Čipy mají snímat speciální čtečky. Ty si pořizují například strážníci. Práci jim však komplikuje právě absence centrálního registru a musejí proto procházet jednotlivé databáze.

Jako naprostý paskvil vnímá povinnost čipování psů šéf moravskokrumlovských strážníků Rudolf Fráňa. „Když dnes odchytím zatoulaného psa v ulicích města nebo vesnice, nejsem schopen jej v jakékoli evidenci najít. A to ani přesto, že čip mít bude. Neexistuje totiž žádná centrální evidence psů,“ zlobí se Fráňa.

Jak dodal, zatím v praxi zjistil, že v okolí Moravského Krumlova existuje asi sedm či osm evidencí psů. „Stát povinnost evidence přehodil na majitele psa a ten si na základě dobrovolnosti svého pejska může někde zaevidovat. Je to tedy jen další tahání peněz z lidí. Majitel zaplatí dvě stě korun za čip, asi pět stovek za službu veterináře a navíc dalších pět set za zavedení do nějaké evidence. Pokud by fungoval centrální registr, myšlenka je to dobrá,“ naznačil strážník.

V některých městech nařídili vyhláškou povinné čipování i registraci psů už před lety. Například v Boskovicích na Blanensku. Tam musí lidé po očipování nahlásit jméno psa, jeho identifikační číslo a svoji adresu. Boskovičtí si nechali udělat databázi, kde mají přes tisíc psů. „Díky tomu jsme schopni vrátit psa majiteli velmi brzy,“ uvedl šéf strážníků David Krátký. Čtyři sta korun za čipování město lidem proplácí.