VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bývalý ministr Julínek: Když nemocnice nezajišťuje péči, krach je přirozený

Brno /AUDIT DENÍKU/ - Pokud nemocnice nejsou schopné uspět na trhu, proti jejich krachu se podle bývalého ministra zdravotnictví Tomáše Julínka nedá nic namítat. „Musí se naučit používat peníze lépe," říká.

11.5.2017
SDÍLEJ:

Tomáš JulínekFoto: Deník/Handrejch Jan

Jak vláda zlepšila placení nemocnic?

Žádná zásadní změna nebyla. Nikdo nepřijal žádný nový zákon v oblasti zdravotního pojištění, takže se systémově nic nezměnilo.

Celé téma věnované rušení poplatků najdete ve čtvrtečním tištěném vydání Deníku Rovnost.

ULEVILO SE PACIENTŮM PO ZRUŠENÍ ZDRAVOTNICKÝCH POPLATKŮ?
Nemáme na lékaře, přiznalo v posledním průzkumu Ústavu zdravotnických informací a statistiky šest procent Čechů. Největší problém měli senioři nad 55 let zdravotní péči kvůli penězům nevyužila asi desetina z nich. Ministerstvo zdravotnictví pod vedením sociálnědemokratických ministrů se proto rozhodlo spoluúčast pacientů omezit. Škrtlo takzvané regulační poplatky po stokorunových platbách v nemocnicích, které zastavil už Ústavní soud České republiky, skončily i poplatky za recept a za návštěvu u lékaře. Lidé tak v současné době přispívají pouze na pohotovost a léky.
Pomohlo ale vládní opatření? Podle ankety mezi osobnostmi z regionů jen napůl.
53%
Podle 52,5 % panelistů Deníku Rovnost se pacientům ulevilo po zrušení zdravotnických poplatků. O opaku je přesvědčeno 47,5 % respondentů. Na tuto otázku odpovídalo 59 lidí.

Je nutné řešit zadlužení nemocnic?

Pokud nemocnice není schopná zajistit dostatečnou péči, kterou pacienti potřebují, a neuspěje na trhu kvůli špatnému hospodaření s penězi, může zkrachovat, protože není dobře uspořádaná. Proti tomu nejde nic namítat. Pokud ale například selže kvůli odborářským akcím, které zaženou zřizovatele do kouta neuskutečnitelnými požadavky, takovéto krachy by se stávat neměly.

Co se změnilo po zrušení zdravotnických poplatků?

Poplatky měly za úkol regulovat a byly zdroj příjmů. Mít nebo nemít z nich deset miliard je velký rozdíl. Navíc lékaři nyní zažívají v ambulancích velký nápor lidí, kteří chodí i s většími banalitami. Obírá to doktory o čas a jsou kvůli tomu přetížení. To poplatky regulovaly. Že bych ale byl velkým zastáncem jejich navrácení, to ne.

Ředitel Masarykova onkologického ústavu Žaloudík: Nemocnic s dluhy je málo

Brno - Zadlužených nemocnic je podle ředitele Masarykova onkologického ústavu v Brně Jana Žaloudíka menšina. „Řešit situaci musí zřizovatelé," říká.

Změnila nějak současná vláda systém financování nemocnic?

Žádné systémové změny v tomto směru neprovedla. Za jediný krok vpřed pokládám snahu ministerstva zdravotnictví dostat pod kontrolu chod zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění a také provedenou rekonstrukci Ústavu zdravotnických informací a statistiky.

Jak se dá v budoucnu zajistit, aby se nemocnice dále nezadlužovaly?

Vskutku zadlužená je jen menší část, většina z nich léta hospodaří vyrovnaně. Z patnáctky velkých přímo řízených nemocnic jsou ve velkém dluhu dvě. Za příslušná opatření v nich odpovídají zřizovatelé, kteří ale potřebné změny často nedělají. Je třeba najít řešení, které zohlední podmínky konkrétní nemocnice i regionu.

Mají se podle vás vrátit zdravotnické poplatky?

Poplatky za pohotovost vláda nezrušila. Je ale rozdíl mezi pohotovostí zdůvodněnou a pohotovostí zne-užívanou a nenaléhavou. To výše poplatku bohužel nerozlišuje. Stokorunový příspěvek na pobyt v nemocnici vláda rušit nemusela. Byla by to jistá finanční výpomoc nemocnicím za ubytovací služby, šlo by se bavit o jeho navrácení.

Autor: Růžena Machálková

Ulevilo se pacientům po zrušení zdravotnických poplatků?

ANO

52 %

NE

48 %

Hlasovalo: 75

Anketa byla ukončena

11.5.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Auto na střeše a zraněné dítě. Takový následek měla havárie Škody Octavie, ke které v neděli po půl čtvrté odpoledne vyrazili na silnici I/54 k Heršpicím policisté, hasiči i záchranáři.
AKTUALIZOVÁNO

Auto se při havárii převrátilo na střechu. Hasiči poskytli první pomoc dítěti

Třináctý ročník Vyškovského Mikulášského běhu byl opět i Memoriálem Milana Dvořáka. V hlavních kategoriích vyhráli Irena Pospíšilová a Jiří Němeček.
7

Ve Vyškově se atleti loučili se sezonou. Medaile a dárky rozdával Mikuláš

ONLINE ROZHOVOR: Ptejte se ředitele Českého rozhlasu Brno Jaromíra Ostrého

Jižní Morava – Před čtyřmi lety se vrátil do Brna z pozice šéfredaktora Dvojky Českého rozhlasu. Jako ředitel Českého rozhlasu Brno má za sebou čtyři roky bez přestávky a teď právě pracuje na rozdělení brněnského a zlínského studia.

Impulsy k tetování jsou různé. Je načase zbavit se předsudků, říká tatér Musil

Blansko – Sklepní doupě s lehátkem, chatrné osvětlení a pofidérní muž s tatérskou jehlou. Tento obrázek tetovacích salonů nám často vnucují béčkové filmy. Zažité představě zcela vzdoruje salon blanenského tatéra Jiřího Musila. Spíše než jako tatérské studio působí dojmem luxusně zařízeného kosmetického salonu. V pečlivě uklizené místnosti, které vévodí černé křeslo, nás vítá sympatický hubený muž. Ačkoliv sám prosazuje při tetování vysoké hygienické standardy, pozastavuje se nad přemrštěností některých norem. „Zdá se mi zvláštní, že nikoho stejnou měrou nezajímá výtvarná stránka. Občas s nadsázkou říkám, že úředníkům je jedno, jestli tam vytetuji lejno, hlavně když bude sterilní,“ směje se Musil.

Svezení Populárem probudilo vášeň. Muzeum motorismu ročně navštíví 10 tisíc lidí

Znojmo – Starou stíhačku, parní lokomotivu a především desítky historických motocyklů, aut a rozmanitých strojů. To vše sesbíral a před vystavením obnovil majitel znojemského Muzea motorismu Jan Drozd. Návštěvníky do staré vodárny u znojemské přehrady láká už desátým rokem.

Politikou se dnes bavím, když už si ten cirkus platíme, říká herec Kňažko

Brno - Hru Shylock, která se podle něj dotýká nás všech, uvede v pondělí Divadlo Bolka Polívky v hlavní roli s Milanem Kňažkem. Slovenský herec se po pádu komunismu od divadla přesunul do politiky. Působil jako poradce Václava Havla, později jako slovenský místopředseda vlády a ministr kultury. Před pár lety se k divadlu vrátil, aby pomohl najít nový směr. „Pádem komunismu divadlo ztratilo důvod projevovat svobodu mezi řádky a v metaforách. Hledalo nový směr. Proto jsem se vrátil,“ říká Kňažko v rozhovoru pro Deník Rovnost.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT