VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Českoslovenští legionáři bojovali u Zborova. Ve strážnickém skanzenu

Strážnice /FOTOGALERIE, VIDEO/ - Měla hrát pouze druhořadou roli, pro budoucí vojenský a hlavně politický vývoj v první světové válce byla ale klíčová. Do bitvy u Zborova se československé legie v Rusku poprvé zapojily jako kompaktní jednotka. Nejen toto významné střetnutí pro vznik samostatného Československa si lidé připomněli o víkendu ve strážnickém skanzenu.

3.9.2017
SDÍLEJ:

Návštěvníci strážnického skanzenu si připomněli první světovou válku, československé legionáře i dvě významné bitvy.Foto: Deník / Kosík Jiří

V jeho areálu se uskutečnil již pátý Vojenský den. U příležitosti stého výročí zborovské bitvy a bitvy u Kobaridu na italské frontě jej organizátoři pojali daleko velkolepěji než před tím. „Přijelo více než sto účastníků. Máme tady například přímo 35. pluk z Plzně, který právě u Zborova bojoval. Také 91. regiment z Českých Budějovic, další legionáře od Plzně, Hradce Králové, Mladé Boleslavi či Prahy, Brna a nejbližšího okolí,“ vyjmenoval předseda hodonínské jednoty Československé obce legionářské a Klubu vojenské historie Slovácko Lukáš Lexa.

Návštěvníci tak mohli projít tábory jednotlivých armád včetně ruského jezdectva, četnickou stanici, na přednáškách se dozvědět o významu Sokola a československých legií, na módní přehlídce poznat tehdejší oděv nebo ochutnat dobovou kuchyni – například pečené zelňáky.

Největší pozornosti se ale dostalo dynamickým ukázkám. „Bitva u Zborova se nemůže rovnat jiným, které se udály třeba na západní frontě – Verdun nebo Somma. Ale znamenala především obrovský výkřik do světa, že Čechoslováci jsou i na straně Dohody, že chtějí bojovat za autonomní stát. Dali světu najevo, že vznikající jednotky jsou bojeschopné,“ upozornil předseda.

Podle Petra Tolara z Československé obce legionářské se konfliktu u ukrajinského městečka účastnily asi tři tisíce československých legionářů ve třech plucích. „Předchozí jejich nasazování na východu bylo spíše v rámci malých skupin rozvědčíků, které byly vysílány na různé výpravy do týlu nepřítele,“ přiblížil Tolar.

Návštěvníci strážnického skanzenu si připomněli první světovou válku, československé legionáře i dvě významné bitvy.

K vidění byla i dobová móda. Autor: Deník / Kosík Jiří

Legiím se podařilo dobýt několik linií nepřátelských zákopů, získat tisíce zajatců i řadu vojenského materiálu. Velkou část rakousko-uherského obrany tvořilo české mužstvo. Ironií tedy je, že proti sobě stáli příslušníci stejného národa – výjimkou nebyli ani otec se synem. „Řadě mužů tam vlastně došlo, že vůbec nějací čeští vojáci v ruské armádě jsou. Někteří se proto rovnou po zajetí informovali o tom, jak se přihlásit do legií,“ nastínil Tolar.

Na výsledek zborovského konfliktu mohl pak navázat Masaryk s Benešem a Štefánikem, protože zprávy se rychle rozšířily do světa. „Uvádělo se, že v ruských uniformách jsou Češi bojující za samostatný stát a národ. Že nejsou jenom ti, co jsou v rakousko-uherské armádě, ale že jsou i jiní,“ řekl Tolar.

Podle ředitele Národního ústavu lidové kultury Martina Šimši je skanzen, který vymezuje období od roku 1890 do 1950, vhodným místem i pro znázornění historických vojenských událostí. „Manévry patřily k životu několikrát v roce nebo za desetiletí. Služba v táborech byla častým tématem hovorů a muži na ni dlouho vzpomínali,“ sdělil Šimša.

Osudy vojáků v československých legiích, ale i dalších, kteří bojovali ve Velké válce, připomíná také výstava v Městském muzeu ve Strážnici. Otevřená bude ještě tento měsíc. Na 14. září je ještě v plánu přednáška o významu bitvy u Zborova. Uskuteční se od půl sedmé večer ve strážnické Základní škole Marie Kudeříkové.

Autor: Jiří Kosík

3.9.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vandal v Moravském krasu umisťuje znaky s moravskou orlicí.

Zničené cedule s českým lvem nahradily nové. Řádění vandala prozatím ustalo

Trenér fotbalistů MFK Vyškov Jan Trousil.

Vyškov na podzim útočil na špici MSFL. Přesto trenér stále hledá lídra mužstva

OBRAZEM: Nevzhledný vnitroblok ožil. Zkrášlila ho malba Staré radnice i šaliny

Brno - Pohled na brněnskou Starou radnici ve Václavské ulici svádí k návštěvě. Odvážlivci ale narazí, a to přímo do zdi. Radnice je totiž namalovaná.

Na babetách ujeli na Islandu dva tisíce kilometrů. Trajekt domů málem nestihli

Brno – Šestičlenná skupina cestovatelů na babetách ujela za třiadvacet dní po Islandu téměř dva tisíce kilometrů. Putování za krásami Islandu mělo svá úskalí, cestu jim ztěžovalo počasí a nepřítomnost asfaltových cest.

Nejen máslo. Zdražily i vlašské ořechy. Kvůli jarním mrazům je jich nedostatek

Vyškovsko - Hospodyňky, které se chystají péct vánoční cukroví, si letos připlatí nejen za máslo, ale také za vlašské ořechy. Kvůli špatné úrodě jejich ceny v obchodech vzrostly.

Erasmus slaví kulatiny. Za studiem cestují tisíce studentů, počet zájemců roste

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ - Díky studijnímu pobytu programu Erasmus se právě teď učí v zahraničí téměř tisíc studentů brněnských vysokých škol. Do ciziny vyjíždějí už dvacátý rok. Poznávají přitom nové lidi, jejich kulturu i systém výuky na evropských univerzitách. Ještě více přijíždí zahraničních studentů do Brna. Učí se jich zde necelých dvanáct set.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT