Cukrovka? V Jihomoravském kraji zabíjí stále více lidí

Den bez dávky inzulinu si nedokáže představit například třiapadesátiletá Světlana Bjolková. „Nikdy jsem nesportovala a ráda jedla. Před pěti lety jsem vážila sto dvacet kilo. Diagnózu diabetes mi lékař sdělil, když jsem k němu přišla s tím, že mám bolesti nohou a jsem unavená," popsala začátky nemoci Bjolková.

Právě nedostatek pohybu je podle lékařů nejčastější příčinou vzniku onemocnění. „Když se člověk hýbe, může si dovolit občas nějaké nezdravé jídlo. Lidé jsou ale líní a k tomu se ještě špatně stravují," upozornil brněnský lékař Tomáš Klobas.

Podle lékaře Václava Letochy ze Sdružení diabetiků může za to, že loni počet diabetiků na jižní Moravě stoupl o téměř devět tisíc, také uspěchaný styl života. „Lidé na sebe nemají čas. Pravdou ale je, že i po směně jim nic nebrání v tom, jít si alespoň zaběhat," vyjádřil se odborník.

Názor lékařů potvrzují také statistiky. V kraji trpí nejvíc lidí cukrovkou druhého typu. Ta vzniká právě špatným životním stylem. „Je jich téměř devadesát tisíc. Celkem trpí cukrovkou sedmadevadesát tisíc pacientů," uvedla Ivana Karasová zpracovávající výzkum. Přibližně sedm tisíc pacientů v kraji trpí cukrovkou prvního stupně. „Ta je vrozená," vysvětlil Letocha.

Cukrovka je podle lékařů zákeřná. „Dokud nezasáhne orgány, pacienta nic nebolí. Ve chvíli, kdy bolet začne, je již většinou pozdě," varoval Klobas. Na cukrovku se totiž často vážou další zdravotní komplikace. „Například problémy se zrakem. V případě, že se neléčí může skončit amputací nohy. Cukrovkáři jsou také náchylnější na mrtvice a infarkt," vysvětlil Klobas.

V případě, že je pacient pod dohledem a poslouchá rady lékaře, dá se s cukrovkou podle Letochy žít poměrně normální život. „Záleží v jakém je diabetes stádiu. Nikdy se nedá zcela vyléčit, dá se ale stabilizovat," dodal.

Upozornil, že důležitá je prevence. „Cukrovku je možné odhalit při běžných testech na preventivní prohlídce. Lidé na ně ale musejí chodit," podotkl Letocha.