Úkolem děl je odradit dotěrné ptáky od náletů na vinice. Zatímco opeřenci si však v poklidu v noci spí, rány budí obyvatele obcí v blízkosti vinohradů. „S děly puštěnými v noci máme velký problém. Obraceli se na nás lidé a stěžovali si. Upozornili jsme proto vinaře rozhlasem i vyvěšením. Nyní máme klid,“ potvrdila starostka Velkých Bílovic na Břeclavsku Lenka Grofová.

Podle ornitologa Gašpara Čamlíka přitom zařízení pracují za tmy zcela zbytečně. „Špačci nejsou v noci vůbec aktivní. Hromadně pospávají, většinou v rákosí. Slétávají se během soumraku a rozlétají se až s rozedněním,“ popsal denní rytmus ptáků Čamlík.

Na vině je lenost

Někteří vinaři, strážníci i představitelé obcí se shodují, že na vině není neznalost režimu špačků, ale spíš selhání techniky nebo lenost obsluhy. „Plynová děla k odstrašení špačků používáme i my, ale nikdy se mi nestalo, že by zůstala zapnutá na noc. Rány, které vydávají, i mně hodně vadí. Na noc se musí systém odpojit a ráno zase zapojit. Děla jsou nastavená časovým spínačem s určitým intervalem mezi údery. Vím, že s tím je problém i v okolních vesnicích. Rány se totiž nesou doopravdy daleko,“ přiblížil František Valihrach z krumvířského Vinařství Josef Valihrach.

Stížnosti často končí na stolech strážníků i policistů. „Každoročně se scénář opakuje. Většinou kontaktujeme obec, aby zjednala nápravu. Není jednoduché odhalit, odkud vlastně rány přichází, natož zjistit majitele zařízení. Pokud se nám to podaří, snažíme se vše řešit domluvou,“ popsal postup mluvčí hodonínských policistů Petr Zámečník.

Plynová děla slyší v noci i Petra Vajbarová, která bydlí s rodinou v Podivíně na Břeclavsku. „Těžko říct, zda jdou rány od Rakvic, Bílovic nebo z Podivína. Po čase je ani v noci nevnímám, zvykneme si,“ usmívala se Vajbarová.

V noci ruší i obyvatele Ratíškovic na Hodonínsku. „Má je jen malá část našich vinařů, někteří je ale pouští právě v noci, což je naprosto zbytečné. Děla jen budí lidi, kteří si pak stěžují. Já je nepoužívám. Stejně pokryjí jen několik set metrů,“ řekl vinař a předseda ratíškovických zahrádkářů Jiří Hubáček.

Ve vinicích na Znojemsku lze slyšet jak plynová děla k plašení špačků, tak třeba nahrávky zvuků dravých ptáků. „Děla pro plašení špačků používáme v několika lokalitách od sedmi hodin ráno do sedmi hodin večer. Plašení je nastavené automaticky. Blízko vesnic neslouží, tam máme hlídače, který střílí šrapnely na hejna špačků podle potřeby,“ přiblížil vedoucí vinic Vinných sklepů Lechovice Roman Staněk.

Jak dodal, stížnosti od obyvatel aktuálně neregistrují. „Počítáme s tím, že jak se krátí denní doba, budeme posouvat i začátek a konec plašení. Brzy budeme start nastavovat až na půl osmou ráno, večer pak budeme vypínat o půl sedmé,“ upřesnil Staněk.

Způsoby plašení špačků

- Plynové dělo sestává z plynové bomby, na kterou se nainstaluje zařízení, jež v určitém intervalu spustí tok plynu. Zažehne jiskru, což vyústí ve velkých výbuch. Výbuch je většinou cílený a směřovaný na místo, kde vinař předpokládá hejno špačků. Rány se špačci leknou a odletí pryč.

- Vinaři také často používají k plašení špačků nahrávky výkřiků zraněných ptáků jejich druhu. Když špačci uslyší tento signál, neletí tam, protože se bojí, že se jim stane něco podobného.

- Dříve hlídali vinice myslivci, kteří po špačcích stříleli broky.