Deset let od krize: Ekonomice hrozí přehřátí, obáváme se problémů, zní z firem
Jižní Morava – Rok 2007 a kritické období po něm se nesmazatelně vryly do paměti šéfů jihomoravských firem. Světová ekonomická recese tehdy dopadla v příhraničních regionech na řadu oborů. Například jen na Břeclavsku bylo ve srovnání se současností až třikrát tolik nezaměstnaných. Po deseti letech firmy řeší zase opačný extrém: nedostatek pracovníků a značný tlak na růst mezd.
Výkonná ředitelka břeclavské společnosti Alca plast Radka Prokopová se kvůli tomu v následujících dvou letech obává dalšího výrazného problému. „Ekonomice hrozí přehřátí, chybí pracovní síla. Na firmy dopadá obrovský tlak kvůli pendlování zaměstnanců a jejich platům. Pro řadu z nich to bude naprosto kritické a obávám se dalších problémů,“ potvrdila Prokopová.
Nepříjemné zkušenosti se mezitím promítly do důkladnější přípravy investic. Podle šéfa hospodářské komory na Hodonínsku Michala Švagerky už je zdaleka nelze považovat za lehkovážné. „Na tom je reakce firem obrovsky vidět. Než se rozhodnou k úvěru, který je každý měsíc zatíží splátkami, velmi si to rozmýšlí,“ sdělil Švagerka.
REZERVY BRZY ZMIZÍ
Zároveň tvrdí, že stoprocentní příprava na ekonomický otřes není možná. „Rezervy, se kterými jsou podniky v takovém případě schopné dýchat, vyčerpají zhruba do roku a půl,“ oznámil ředitel.
Ze srovnání příhraničních regionů je na tom nyní s nezaměstnaností nejlépe Břeclavsko, kde je bez povolání kolem 3,7 procenta práceschopných lidí. Ředitel tamní pobočky úřadu práce Lubomír Marko připomněl, že s trvající recesí na přelomu desetiletí se ale i okres s množstvím silných podniků dostal až k devíti procentům. „Lidí bez práce tady tehdy bylo kolem sedmi tisíc,“ vyčíslil Marko.
Některé podniky na jihu Moravy opouštěly předchozí zahraniční trhy a pozornost zaměřily jinam. Problémy byly mimo jiné v automobilovém průmyslu nebo ve stavebnictví. Stát tehdy posílal zaměstnavatelům peníze na dorovnání platů, kvůli nedostatku zakázek někde lidé dostávali pouze šedesát procent mzdy.
Podle Švagerky je potřeba podporovat zejména malé a střední společnosti. „U velkých nadnárodních organizací byli mnozí pracovníci jen čísla, propouštění nastalo téměř okamžitě,“ vzpomínal.