Některé jsou dokonce v krojích, které školka v případě zájmu půjčuje. S řehtačkami nebo s tragači v rukou. „Několik jich máme ve školce, další si přinesou děti z domu. Obejdeme s nimi kostel, vyfotíme se u muzea a vrátíme se zpátky do školky,“ popsala zvyk učitelka Iveta Uhrová.

Dětem také vysvětlují, proč se vlastně o Velikonocích hrká. „Nahrazujeme zvony, které v pátek odlétají do Říma,“ vysvětlila Uhrová.

Dlouholetou tradici v Lanžhotě dodrželi i letos, přestože jim nepřálo počasí a celé dopoledne pršelo. Sice děti nemohly ven, ale zahrkaly si aspoň ve třídách.

Nejde o jedinou tradici spojenou s Velikonocemi, kterou lanžhotská školka zachovává. „Asi před dvěma týdny jsme vynášeli Morenu. Hodili jsme ji do řeky Kyjovky, tak jsme se rozloučili se zimou,“ připomněla Uhrová.

Podle etnografa Františka Synka pořádají tyto akce spojené s lidovými zvyky v současné době už jen soubory, obce nebo školy, které se na tyto zvyklosti vyloženě zaměřují. „Ve školkách záleží na konkrétní učitelce či ředitelce, jestli k zvykům děti vedou. Lidé si díky nim uvědomí, že velikonoční čas má období, ve kterých se něco děje. Tu se vynáší smrtka o Smrtné neděli, tu se přináší létečko o Květné neděli,“ vysvětlil Synek.

S Morenou chodí tradičně také děti z mateřské školy v Hrubé Vrbce na Hodonínsku. „Už v pátek si ji nastrojíme, vynášíme ji v sobotu před Smrtnou nedělí. Tuto tradici u nás kdysi obnovila jedna učitelka základní školy a my v ní pokračujeme. Jdeme průvodem přes dědinu a zpíváme Morena, Morena, za koho umrela,“ zmínila ředitelka mateřské školy Věra Ďugová. I tam chodí některé děti v kroji.

Žáci z blízké základní školy v Kuželově na Hodonínsku zase nosí létečko. „Děti mají větvičku s lístky, na ni naváží vajíčko a jdou s ní do vesnice a přináší s sebou jaro,“ popsala Ďugová.

Dodržování tradic však není jen případ menších obcí a měst. Najdou se i výjimky. Dokumentuje to příklad Synkova vnuka. „Vzpomínám si, jak moc chtěl jít jeden pátek před Velikonocemi do školky, protože půjdou do hodonínského ekocentra vynášet Morenu. Pak mi o tom vyprávěl. Přes školku se tak dověděl, že existuje slavnost, která má v tomto ročním období smysl, podstatu v důsledku dodržování tradic,“ zmínil etnograf.

Jak připomněl, právě na Břeclavsku a na Hodonínsku je folklor na jižní Moravě nejsilnější. „Drží se také v okolí Mikulova, méně pak na Znojemsku a od Znojma na sever směrem k Brnu. Tam je folklorních nadšenců méně,“ zamyslel se odborník.