Pastva divokých koní nahrazuje tradiční péči o stepi z minulosti, kdy trávu spásal velký dobytek nebo ji lidé pravidelně sekali. „Koně okusují také ostružiny nebo keře, kterými by jinak oblasti zarostly. Díky tomu na jaře rozkvetly i fialové koniklece,“ sdělil mluvčí Národního parku Podyjí David Grossmann.

Podle něj se koně dobře adaptovali, přestože jsou zvyklí na podnebí Skotské vysočiny. „Hledali jsme odolná zvířata, která dokážou spásat stepní krajinu. Plemeno Exmoorský pony geneticky odpovídá těm, kteří původně na evropském kontinentu žili,“ vysvětlil ředitel společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.

Ta před čtyřmi lety přivezla prvních čtrnáct koní do bývalého vojenského prostoru ve středočeských Milovicích, kde se jich dnes pase přes sedmdesát.

Lidé divoké koně najdou i v dalších oblastech jako jsou Josefské louky u Jaroměře, Plachta v Hradci Králové nebo Dobřany u Plzně. „Předpokládáme, že se stáda dál rozrostou. V České republice je téměř 150 dalších oblastí, kde by mohli divocí koně v budoucnu žít,“ popsal Dostál.

Zvířata chrání ve vybraných oblastech ohrada, kolem které se návštěvníci mohou procházet. „Lidé by se ke zvířatům neměli přibližovat kvůli mláďatům,“ vysvětlil Grossmann.

Výlet na pastviny plánuje i Brňanka Kateřina Širůčková. „Na koni jezdím odmala. Moc se mi líbí ti, co žijí volně. Dokud je lidé nezačnou krmit svačinou, bude se jim snad dařit dobře,“ svěřila se.

LUCIE KOHOUTKOVÁ