Důchodci jsou zamčení, ve zdi díra a koupelna jako staveniště

Návštěvníky překvapí již první krok za práh zařízení. Ocitají se totiž přímo v obytných prostorách, kde půl hodiny po poledni někteří klienti dojídají oběd. „Snažíme se vytvářet prostředí jako doma,“ oznamuje prezidentka klubu Zlatuše Gerlichová a zamyká za příchozími vstupní dveře.

Podobných zařízení, o kterých již Blanenský deník Rovnost v minulosti informoval, je na Blanensku více. Kontrolám ovšem unikají. „Ministerstvo ani krajské úřady nemohou zabránit vzniku, ani uzavřít tyto ubytovny. V případě porušení zákona jim ovšem mohou uložit pokutu,“ sdělil mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Vaněk.

Od loňského srpna za poskytování sociálních služeb bez registrace hrozí provozovatelům pokuta až dva miliony korun. Ani to však nepomáhá.

Nestandardní podmínky potvrzuje i návštěva zařízení v Boskovicích. Příkladem je otvor ve zdi, kterým je vidět od vstupních dveří až do kuchyně, nebo nevymalované stěny v koupelně. „Pořád něco vylepšujeme, máme v plánu vytvořit další pokoje,“ omlouvá stavební úpravy budovy bývalého pivovaru Gerlichová.

Zdravotní péči ve spolku podle vyjádření prezidentky zajišťují zdravotní asistenti. Redaktorka ovšem po poledni v zařízení žádného nezastihla. „Dochází jen podle potřeby, někteří klienti si léky berou sami,“ dodává Gerlichová.

Právě obavy o kvalitu zdravotní péče lidi od umístění blízkých do podobných zařízení odrazují. Jedním z nich je například Petr Novotný z Blanenska. O osmdesátiletou babičku se stará spolu s rodinou. „Neregistrovaná zařízení nejsou pod stálým dohledem úředníků, a tak zde může pracovat úplně kdokoliv bez vzdělání či praxe. Provozovatelé kličkují mezi zákony a vydělávají na tom. Raději si zajistíme péči doma s pomocí terénních sociálních služeb,“ říká muž.

Podle zjištění Blanenského deníku Rovnost je o umístění v neregistrovaných zařízeních přesto mezi lidmi zájem. Problémem se v posledních třech letech zabývá také kancelář veřejného ochránce práv. „Provedli jsme devět návštěv těchto zařízení. V několika případech jsme podali trestní oznámení,“ uvádí mluvčí kanceláře ombudsmanky Iva Hrazdílková.

I proto jsou neregistrovaní poskytovatelé obezřetnější a podnikají skrytě. Obvykle nemají webové stránky ani reklamu.

Podobná zařízení sdružuje Asociace penzionů pro seniory, která jim poskytuje dokonce právní ochranu. „Setkali jsme se s tím, že se jedno zařízení s podporou asociace odvolávalo proti pokutě,“ říká vedoucí odboru sociálních věcí krajského úřadu Libuše Holasová.

Šlapal: Registrace zaručuje kvalitu služeb

Zdroj: DENÍK/Attila Racek

Brno /ROZHOVOR/ - Poskytují sociální služby starým lidem, ale o registraci nemají zájem. Nejčastěji proto, že splnění registračních podmínek je nákladné a vyžaduje odborné zaměstnance. „Standard sociálních služeb zajišťuje lidem důstojnou péči. Z takových podmínek nemůže stát slevovat,“ říká náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Marek Šlapal.

Sleduje krajský úřad dlouhodobě neregistrované sociální služby?
Několik takových zařízení jsme v kraji zaznamenali. Nejdříve se však o jejich existenci musíme vůbec dozvědět. Většinou nám musí přijít konkrétní podnět nebo stížnost na špatné zacházení od klienta nebo rodinného příslušníka.

Děláte v nich potom kontroly?
Ano, od loňského srpna můžeme kontrolovat i neregistrovaná zařízení. Ta se ovšem brání, vymýšlí, jak obejít zákon a vyhnout se pokutě. Někdy se kontrolorům nepodaří do zařízení vstoupit ani za účasti policie.

Požádala některá zařízení po kontrole o registraci?
Pokud mají provozovatelé zájem, radíme jim a pomáháme splnit podmínky registrace. Od počátku kontrol jsme registrovali tři zařízení. Jejich provozovatelé měli o poskytování sociálních služeb skutečný zájem, proto byli ochotní se podmínkám přizpůsobit.

Jaké jsou největší nedostatky neregistrovaných zařízení?
Nejčastěji v domovech a ubytovnách chybí zaměstnanci s odpovídajícím vzděláním. Kvalifikaci pracovníků předepisuje u registrovaných zařízení zákon. Náklady na platy těchto zaměstnanců jsou největším provozním výdajem. Právě na tom neregistrovaná zařízení nejvíce šetří.

Plánuje kraj rozšířit počet míst v registrovaných zařízeních?
Průběžně navyšujeme kapacity pobytových zařízení. Máme plány na výstavbu dvou nových domovů pro seniory s padesáti lůžky. Prioritou kraje je podpora terénních a ambulatních služeb, které pomáhají seniorům a jejich rodinám v domácím prostředí. Lidé mají o tyto možnosti zájem. Na sociální služby letos v kraji uvolňujeme dohromady o sto milionů korun více, loni jsme měli k dispozici miliardu korun.

ANNA TIŠNOVSKÁ
JAN CHARVÁT