První novoroční oslavy v Česku letos prožije studentka Nicole Salinas. Na podzim přijela, aby na brněnské Masarykově univerzitě studovala ekonomii. „Kulturní šok byl pro mě poprvé vidět naživo sníh. Vesnice, ze které pocházím, leží v amazonské džungli a podnebí je tam teplé,“ popsala studentka.

Studentka Nicole Salinas z Ekvádoru.
Střelba mě vyděsila. Hlásila jsem se do Prahy, říká ekvádorská studentka v Brně

Místo mnoha ekvádorských novoročních tradic letos vyzkouší ty české. „Jedna z našich tradic, kterou jsem jinde neviděla, je, že postavíme velkou panenku ze dřeva a papíru a předstíráme, že je to někdo z rodiny, třeba vytiskneme fotku jeho obličeje a nalepíme ji na figurínu. Panenku potom zbijeme holemi, zkopeme a nakonec spálíme,“ líčí studentka.

Takový postup má zaručit členu rodiny, kterého figurína představuje, úspěch v novém roce. „S panenkou se zbavujeme negativních emocí a zlozvyků,“ vysvětluje studentka.

Pokud potom člověk vezme do ruky tašku a kolem hořící figuríny běhá, bude v novém roce hodně cestovat. „Já jsem tuto tradici minulý rok dodržela a vyšlo to,“ směje se Salinas.

Rodinná soutěž i žluté prádlo

Podle Salinas slaví lidé v jižní Americe svátky v širokém kruhu příbuzných a přátel. „Na Nový rok připravíme soutěž a každá rodina musí zazpívat nebo zatančit. Vítěz dostane velkou cenu a pak se jde tančit do klubů. Ty bývají v té době nejplnější,“ říká studentka.

Její rodina má i vlastní tradice. „Večer, ještě, než začnou oslavy, smíchá moje matka ve velké míse vodu s růžemi, rozmarýnem, skořicí a citrusy. Potom vodu dá mě a mým dvěma sourozencům,“ popisuje studentka. Během toho, co se vodou omývají, vzpomínají sourozenci na hezké zážitky a představují si, čeho by chtěli dosáhnout v novém roce.

Jiný způsob, jak přivolat štěstí, je i volba oblečení. „Abychom měli v novém roce štěstí, nosíme večer žluté spodní prádlo, pokud si přejeme lásku, vezmeme si červené,“ podotýká Salinas.

Vánoce na brněnském Zelném trhu. Ilustrační foto.
Vánočním trhům v Brně chybí koledy. Mají je hrát víc než jinou hudbu

Oslavy Vánoc se podle ní výrazně neliší. „Také zdobíme stromky, i když umělé. Typ stromu, který se běžně na Vánoce zdobí, roste možná v andských horách, kde je studenější klima, ale ani tam moc ne,“ vysvětluje Ekvádorka. V obchodech se podle ní dají sehnat i plastové stromky s umělým sněhem.

Vánoce v džungli

V oblasti jejího domova žije sedm komunit původních obyvatel, s jednou z nich strávila Salinas v minulosti svátky. „Místo, kde původní obyvatelé žijí, je velmi izolované a těžko dostupné, člověk musí jet autem a pak na kánoi, aby se tam dostal. Takže místní nemají přístup do center větších měst,“ líčí mladá žena.

Původní obyvatelé v Amazonii vytvářejí vánoční stromek z listů.Původní obyvatelé v Amazonii vytvářejí vánoční stromek z listů.Zdroj: poskytla Nicole SalinasDíky lidem, kteří džungli překonali, jsou ale místní obeznámení se svátečními tradicemi. „Vánoční stromky si vytvářejí třeba z větví a listů banánovníku, potom je zdobí čerstvými květy. Stejně jako asi všichni vaří na Vánoce spoustu jídla, nejedí ale v podstatě nic, co nepochází od Pachamama, matky země,“ zdůrazňuje Salinas. Kromě toho vyrábějí i alkoholický nápoj čiča, jehož přísadou bývají obiloviny a který se nechává dlouho fermentovat.

Podle Salinas lidé převzali s vánočními tradicemi i kulturu, která není tak docela jejich. „Nemáme v podstatě nic společného se zvyky, které přišly z chladnějšího podnebí. Princip je stejný jako v Česku, lidé zdobí stromy, dávají si dárky a všude jsou světélka. Jen tedy nemohou jít bruslit,“ komentuje studentka.

S obdarováváním jsou v Ekvádoru spojení například tři králové. „Některým dětem nosí dárky i Santa Claus, ale není to tak běžné. Rodiče často používají tradičnější postavy, jako právě tři krále,“ poznamenává Jihoameričanka.

Hlavním vánočním svátkům na konci prosince předchází římskokatolická slavnost Novéna. „Devět dní po sobě se modlíme u příbuzných doma. Těchto devět dní symbolizuje Ježíšův život, od narození po ukřižování a zmrtvýchvstání,“ objasňuje Salinas. Nejdůležitější oslavy se v Ekvádoru konají čtyřiadvacátého prosince.

Letošní Vánoce strávila ekvádorská studentka s rodinou svého slovenského přítele. „Jsem ráda, že mohu poznat místní tradice a porozumět tak lépe zemi, ve které studuji. Ráda se podělím i o naše tradice a na Silvestra třeba můžeme někomu vyrobit figurínu,“ uzavírá Salinas.