Extrémní počasí? Zemědělci se musí naučit pracovat s vodou, říká odborník Klem

Podle odborníků bude toto léto nejspíše nejteplejší a nejsušší v historii měření. Je podle vás už teď sucho nejhorší za poslední dvě desítky let?

Ačkoli nemůžu říct, za jak dlouho, skutečně tomu tak je alespoň z hlediska malého množství spadených srážek. Pokud se však zaměříme na vliv sucha na některé dřeviny nebo zemědělské plodiny, dopady sucha už byly v jiných letech mnohem horší. Například před třemi lety byla sklizeň obilí o šestapadesát procent menší než v roce 2011.

Jaký je letošní výnos sklizeného obilí?

Průměrný. Podobně je to například s řepkou. K výraznějšímu poklesu nedošlo, protože jeho úrodu ovlivňuje hlavně sucho na jaře.

Letos jsme zažívali suché dny především v červenci. Několik deštivých dnů na konci minulého měsíce půdu nejspíš nezavlažilo. Nyní suché a hlavně horké dny pokračují a podle meteorologů budou trvat ještě minimálně týden. Jak se tohle dotkne úrody?

Ztráty se projeví nejspíš na kukuřici a bramborách. Pokud bude sucho pokračovat, nebude dost pícnin pro dobytek. Pak bychom museli začít s alternativním krmením. To je dražší.

Bude menší úrodu nahrazovat zahraniční dovoz?

To je zatím těžké odhadnout. U brambor se to však dá předpokládat.

Zemědělci, prodejci i zákazníci také diskutují, zda bude více nebo méně meruněk. Dokážete je rozsoudit?

Je to půl na půl. Meruňkám totiž škodí především nízká teplota a vlhko v době kvetení. Letos bylo v téhle době sucho a neobjevily se ani přízemní mrazíky. Díky tomu mohla být úroda meruněk lepší. V pokračujícím suchu však dříve dozrávají a opadávají. Řekl bych tedy, že jejich úroda bude průměrná.

Bavíme se o dopadech sucha na zemědělství, jaké jsou však jeho příčiny?

Příčin je hned několik. Především se mění klima. Můžeme mluvit třeba o globálním oteplování. Také srážky v průměru klesají. U nich je však podstatné, že jsou nerovnoměrně rozložené, a to jak v letech, tak také v obdobích jednoho roku. Je období, kdy spadne dvě stě procent srážek a pak třeba po měsíci nastoupí výrazné sucho. Tyto výkyvy není půda schopná zvládat.

Jak to myslíte?

Kvůli dlouhodobému a intenzivnímu hospodaření s půdou se mění množství organické hmoty v půdě a půdní struktura. Země přestává být schopná udržet vodu.

Výkyvy počasí mají být stále výraznější. Jak se na ně mají zemědělci připravit?

Důležité je, aby se naučili pracovat s vodou, když jí je více. Zachytit ji a uchovat pro sušší období.

Do bojů se suchem se zapojuje také vláda. Zatímco dřív zemědělcům spíš nahrazovala ztráty, nyní přemýšlí také nad prevencí ztrát. Víte, jaká opatření se plánují?

Návrhů je řada. Vláda chce podpořit třeba výstavbu malých vodních nádrží. Není to špatný nápad, ale jejich stavba je velmi drahá. Hrubým odhadem bychom přitom museli mít na každých sto hektarech nádrž o rozloze přibližně jednoho hektaru. Navíc musíme uvažovat třeba dvacet let do budoucna, kdy budou nádrže zastaralé. Peníze dáme také do údržby a oprav. Časem přetížené hráze se navíc mohou protrhnout a způsobit lokální povodně.

Existuje podle vás lepší řešení?

Jak jsem řekl. Je důležité pracovat s půdou. Jednoduchým opatřením je třeba mulčování. Rostlinné zbytky se nechají na povrchu půdy, což může zvýšit množství zachycené vody až o pětadvacet litrů na metr čtvereční. V posledních letech se rozmohly také minimalizační technologie obdělávání půdy.

Co si pod tím máme představit?

Například způsob orby půdy, kdy se zpracovává její vrchní vrstva. Pokud se půda nekypří příliš do hloubky, voda se šetří. Na jižní Moravě už zemědělci k tomuto způsobu obdělávání pomalu přechází.

Jak je právě jižní Morava ohrožená dopady sucha v porovnání s jinými kraji České republiky?

Sucho ohrožuje celou republiku. Ale Jihomoravský kraj je na tom asi nejhůř. Je tady velmi málo srážek a obecně zde panují vyšší teploty. Nejhorší je to na Znojemsku. Na druhou stranu lze říci, že s tímto problémem bojujeme intenzivněji než jinde.

Připravujete řešení problémů se suchem také na krajské úrovni?

Částečně spolupracujeme s Mendelovou univerzitou. Opatření však připravujeme celorepublikově.

Mohou vedle jiného způsobu orby a stavby nádrží pomoci v boji se suchem i jiná opatření?

Vhodná je například podpora šlechtění nových odrůd rostlin, které budou suchu lépe přizpůsobené. Také by se mohla upravit krajina, třeba rozčlenit svahy, po kterých voda stéká. Nějakým způsobem vodu zachytit a přenést, kde je potřeba.

Když říkáte zachytit vodu a přenést ji, představím si zavlažovací kanály starých Egypťanů u Nilu. Mohlo by něco takového fungovat i na jižní Moravě?

Takové závlahové systémy u nás existovaly, jednalo by se tedy o jejich obnovu. Zas je však nutné zmínit to, že jsou drahé. A to i do budoucna pro zemědělce, kteří by platili za vodu. Poučit se můžeme také z problémů Ameriky nebo Izraele, kde dlouhodobé používání závlahového systému vede ke znehodnocení půdy.

Zmínil jste příklady ze zahraničí. Suchem značně trpí třeba v Indii, kde kvůli tomu rozvíjí také speciální krizové řízení pro sucho nebo Národní systém reakce na sucho. Byl by takový systém vhodný také v tuzemsku?

Podpora takového systému u nás by byla výborná. Zatím tu funguje varovný systém sucha, který je součástí projektu Intersucho. Upozorňuje třeba na suchem nejvíce ovlivněné oblasti. Je ale třeba vytvořit také poradenský tým, vzorové farmy a dotacemi podpořit výzkum.

Projekt Akademie věd Intersucho se na předpovědi sucha zaměřuje od roku 2012. Jak se od té doby vyvinul?

Nevyvíjí se systém předpovědi. Ale projekt stále častěji využívá satelitní snímky a lépe odhaduje dopady sucha na výnosy plodin. I když se ale předpovědi zpřesňují, nikdy nebudou stoprocentní.

Pokud umíme sucho poměrně přesně předpovídat, proč s ním máme stále takové problémy?

Neumíme ho predikovat dlouhodobě a nevíme, kdy přijde jeho hlavní období. Jestli na jaře, nebo v červenci a srpnu, jako letos. Ta variabilita je velká a například zemědělci by ji měli řešit pěstováním více typů plodin a suchu odolných rostlin.

Vědci z Karlovy univerzity zveřejnili výzkum, kde říkají, že se do pětadvaceti let počet tropických dní na jižní Moravě zvedne až na třicet. Budeme pak u nás pěstovat plodiny, jako jsou například pomeranče?

Pomerančovníky by pěstovat šlo, nicméně středomořské země jsou typické mírnými zimami. U nás naopak bývá i kolem minus dvaceti a riziko, že rostliny tyto mrazy poškodí, je příliš velké.

Jak jsou na tom ostatní evropské země s problémy se suchem?

Hůř na tom je například Maďarsko, kde je víc kontinentální klima. To znamená, že většina srážek spadne v zimě a mezi zimou a létem je opravdu velký teplotní rozdíl. Což je historicky známý fakt.

Mluvil jste i o vzorových farmách. Jak vypadají a k čemu slouží?

Takové farmy nebo i speciální vzorové lesy fungují například v Rakousku. Zkouší v nich právě nové technologie obhospodařování půdy. Mohli bychom se tam inspirovat a vybudovat je v několika regionech.

A co má dělat onen speciální poradenský tým?

Ukáže zemědělcům, jak správně používat technologie. Vysvětlí jim, kde jsou jejich výhody a nevýhody. A zaměří se třeba i na problematiku škůdců.

Jak se škůdců sucho dotýká?

Obecně škůdcům nahrává, což je další problém. Šíří se sem druhy, které u nás dříve nebyly. Například jeden druh mandelinky, který škodí kukuřici, se v nedávné době dostal na jižní Moravu. Nyní už je i v Polabí. Podobně jsou na tom plevely. Problém je třeba sledovat dlouhodobě.

Naopak rychle se sucho projevuje častými požáry. Jihomoravští hasiči jich v červenci zaznamenali rekordní počet. Lze říci, že patří mezi významné problémy zemědělců?

Ano. Většina těchto požárů je ovšem způsobená lidskou činností. Třeba technickými závadami na strojích nebo při odlétání jisker od vlaků jedoucích blízko polí.

Je možné také samovznícení rostlin?

Typické je to třeba pro jehličnany ve Středomoří, které uvolňují velké množství vznětlivých látek. Myslím, že v našich podmínkách to ale není možné, i když to do budoucna nemůžu vyloučit. My se při našich experimentech zabýváme spíše současným působením sucha a velkého množství oxidu uhličitého.

A to ovlivňuje rostliny jak?

Rostlina uzavírá průduchy, vydává méně vody a lépe s ní tak hospodaří. Je to výhoda při krátkodobém suchu. Pak ale rostlina i více roste, zvětšuje listy, je citlivější a spotřebuje vody více.

Jak jste se vlastně k těmto pokusům a k výzkumům týkajícím se zemědělských plodin dostal?

Vyrůstal jsem v zemědělském prostředí. Otec působil v zemědělské firmě a já jsem měl chvíli pole. Od toho se odvíjelo to, že vím, co zemědělce trápí.

Měl jste vlastní pole, pěstujete něco i v současnosti?

Venku na zahradě máme například rajčata. Teď se jim daří.

Jak na vás působí tropická vedra?

Při experimentování na polích, kde bývá pětatřicet stupňů, jsem si už zvykl. Dá se to přežít. V kanceláři zase máme klimatizaci. Problém mám hlavně s tím, že je vedro i v noci. Špatně se kvůli tomu spí a už mě to opravdu unavuje.

Často se podílíte na experimentování s rostlinami, ukazujete pokusy také své rodině?

Moje žena si pokusů užije dost. Pracuje totiž v oboru. Ale ačkoliv se snažíme, aby naši kluci pracovali na zahrádce, k zemědělství je to příliš netáhne.

A máte se syny i společné záliby?

Především fotbal.

MARKÉTA TURKOVÁ