Kliknutím zvětšítePřírodovědec ze Správy Národního parku Podyjí a učitelka základní umělecké školy spolu začali hrát před patnácti lety. „Zuzka hraje na akordeon, vystudovala konzervatoř, teď učí na základní umělecké škole. Já hraju na kytaru a zpívám. Původně jsme se ani nijak nejmenovali, psali jsme písničky a hráli. Zuzka pak měla rodinné povinnosti. Mezitím jsme se párkrát potkali a předloni jsme se domluvili, že nám to pořád hraje a mohli bychom pokračovat,“ říká Škorpík.
O autorskou tvorbu se dělí nejrůznějšími způsoby. „Někdy napíše celou písničku Zuzana, někdy já. Někdy jeden napíše text, a druhý melodii. Celkem máme za ta léta ke čtyřiceti vlastním písničkám. Hrajeme jich asi polovinu,“ vypočítal Škorpík.
Sám se označuje za samouka. „Hudba je jedním z mých velkých koníčků. Melodií mám plnou hlavu, jen mě někdy mrzí, že je nedokážu zahrát tak dobře, jak bych si přál. Ale snažím se hrát, jak nejlépe dovedu,“ říká skromně muzikant a entomolog Škorpík.
První album Tany vznikalo víc než rok od loňského dubna do letošního srpna. „Ve studiu jsme byli poprvé a se vším se seznamovali. Nejprve jsme si říkali, že písničky nahrajeme najednou a akusticky, posléze jsme si začali hrát se stopami a podobně. Na albu je čtrnáct našich písniček a jedna lidová ze Sušilovy sbírky,“ doplňuje Škorpík.
Tana vystupuje příležitostně. „Občas hrajeme v Lechovicích, před měsícem jsme vystupovali ve znojemském Chez Martin a osmého prosince se budeme účastnit hudebního večera v lukovské stodole u Čabalů,“ nahlíží do diáře Škorpík.
13
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
