Jedenapadesátiletý obchodní manažer sbírá čelisti asi patnáct let. Je také nadšeným divákem přírodovědných dokumentů a filmů o žralocích. „Devadesát procent knížek v mé knihovně je o žralocích," usmívá se Janda.

V jeho sbírce jsou kromě čelistí také žraločí zuby, současné i fosilní. Některé jsou staré několik milionů let. „Jediné, co mohou archeologové ze žraloků najít, jsou právě zuby. Kůže, měkké tkáně a chrupavčitá žraločí kostra se časem rozpadnou," přibližuje sběratel ojedinělost sbírky.

Nejvzácnějším kouskem Jandovy sbírky je čelist žraloka tygřího, který byl čtyři metry dlouhý. Na výšku má čelist asi půl metru a váží dva až tři kilogramy. „Některé čelisti jsem koupil, některé jsem dostal jako dárek. Sháněl jsem je přes internetové obchody, kde je prodávají lovci nebo sběratelé, kteří ruší své malé sbírky. Ale takových lidí je málo," přemítá Janda.

Čelist má pro sběratele největší hodnotu. „Jednotlivé zuby se sbírají také, ale ty se dají sehnat kdekoliv. Kvalitní, dobře zpracovaná čelist se hledá těžko," říká Janda.Pavel Janda sbírá žraločí čelisti a zuby asi patnáct let.

Sběratele už od dětství přitahovala voda. „Rád jsem se potápěl v moři. Viděl jsem tehdy film o žralocích, ve kterém lidé vybíjeli žraloky jenom kvůli ploutvím a potom je házeli zpátky do moře. Běhal mi při tom mráz po zádech. Následně jsem se začal o žraloky více zajímat," vzpomíná obchodní manažer.

Ostré zuby mohou být nebezpečné i tehdy, když už nejsou v žraločí tlamě. „Kamarád mi nevěřil, když jsem ho varoval, aby byl opatrný. Sáhl si na ně a řízl se. Prý by je doma mít nemohl," usmívá se sběratel, který se snaží vyvrátit pověst žraloků jako zabijáků moří.

Naopak chce lidi upozornit na jejich kladnou stránku. „Žralok, i když je predátor a je na vrcholu potravního řetězce, má v moři své opodstatnění kvůli tomu, že žere slabé a nemocné ryby. Tím udržuje určitou rovnováhu, která je potřebná. Za posledních deset let zmizelo nějakých sedmdesát procent populace žraloků," přibližuje smutná čísla Janda.

Jeho sbírka je výjimečná. „Bavil jsem se o tom s lidmi, kteří kamarádí se žraloky stejně jako já. Jestli má sbírka nepatří mezi největší ve střední Evropě, tak v Česku určitě," doplňuje.

Janda se setkal přímo i s živými tvory, jejichž čelisti sbírá. „Jednou jsem se potápěl mezi útesovými žraloky, to byl zážitek. Mým snem je potopit se v kleci za bílým žralokem, podívat se mu do očí," přeje si.

MARIE TOMISOVÁ