Napočítali tam bezmála tři stovky hibernujících letounů. Největší zastoupení měl druh vrápenec malý. Jako raritu pak odborníci označili jeden kus netopýra hvízdavého.

Ve světle baterek pak na stěnách jeskyně napočítali několik desítek netopýrů brvitých. Jejich počty na našem území podle odborníků významně rostou. Podobné je to u vrápenců.

Podle všeho za tím stojí klimatické změny. „Hranice rozšíření se posunuje více na sever. Před dvaceti lety je v Polsku neznali a teď už se tam na jihu země objevují kolonie. V devadesátých letech byl u nás výjimečný jeden kus a teď jich v Kateřinské jeskyni zimují desítky,“ řekl Deníku při pondělním monitoringu netopýrů Jan Zukal, šéf Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky.

Na hibernaci, zimní spánek, okřídlených savců má podle něj značný vliv teplota v jeskyních a také vlhkost. „Optimální teplota pro zimující netopýry je mezi dvěma až pěti stupni. V našich jeskyních je tepleji. Mezi pěti až deseti stupni. Záleží na vlhkosti a proudění vzduchu. Za desítky let monitoringu se ukazuje, že se jeskyně oteplují a v poslední době také bohužel vysychají. To může být do budoucna pro zimoviště zásadní problém,“ poznamenal odborník.

V pondělí se výpravě podařilo v Kateřinské jeskyni ve skalní štěrbině objevit také netopýra řasnatého, kterého už v minulosti označili speciálním kroužkem. Některé druhy netopýrů se mohou dožít až čtyřiceti let.

A k čemu odborníkům data ze sčítání slouží? „Ukazují nám, co se děje v životním prostředí. Netopýři jsou v oblasti hmyzu vrcholoví predátoři. Zatím to vypadá, že u nás nenarazili na potravní limit a daří se jim. Populace některých druhů stále rostou. Akumulují v sobě také toxiny, které obsahuje jejich potrava, hmyz. Pokud by bylo něco špatně, začali by ve větším umírat. Ukazuje se také, že ochrana zimujících kolonií funguje,“ uvedl zoolog ze Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras Antonín Krása.

| Video: Youtube

Největší nebezpečí pro zimující netopýry po lidské činnosti představují například lasicovité šelmy. Kuna lesní dokáže spící letouny lovit i po tmě hluboko v jeskyních. Jídelníček mohou občas zpestřit myšicím. Tito hlodavci se sice primárně živí semeny stromů, ale nepohrdnou ani hmyzem, bezobratlými lesními živočichy nebo mršinami.

Antonín Krása upřesnil, že s monitoringem začali ve větším minulý pátek v Rudickém propadání. Souběžně s Kateřinskou jeskyní se sčítalo v Erichově jeskyni. Pak přijdou na řadu Sloupsko-šošůvské jeskyně, Balcarka, Císařská jeskyně a další lokality.

Na Blanensku a okrajově na Brněnsku monitorují odborníci netopýry přes čtyřicet let na pětadvaceti vybraných lokalitách a k nim prozkoumávají další.

Zásadní pro zimování v Moravském krasu je jeskyně Býčí skála a Sloupsko-šošůvské jeskyně, kde se vyskytuje zhruba polovina z přibližně dvanácti tisíc napočítaných savců. Tato dvě místa mají vhodný přístup i klima a jsou dostatečně prostorné.

Všechny druhy našich netopýrů patří mezi zvláště chráněné druhy. Proto je důležitý jejich monitoring, tedy dlouhodobé sledování stavu populací těchto druhů. Počítání zimujících jedinců umožňuje sledovat změny početnosti a na základě toho je možné stanovení správného způsobu ochrany.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Mrazivá krása v Moravském krasu. Podívejte se, co  láká turisty

Mrazivá krása v Moravském krasu. Snímky pořídil Jiří Pernica. | Video: Deník/Lukáš Ivánek