Chýše z rákosu se rozpadají. Bývalým lomem už nezní zvuky bitvy ani muzika. Dřív oblíbený cíl turistů z dalekého okolí, keltský skanzen Isarno, chátrá už několik let. Z letovické radnice loni zaznělo, že by v opuštěném areálu mohlo vzniknout multifunkční hřiště. V současné době je ale projekt u ledu.

Zastupitelé zatím budoucnost sedmnácti tisíc hektarů městských pozemků neprojednávali. „Radní nám žádné návrhy nepředložili,“ prohlásil opoziční zastupitel Radek Procházka.

Víc nevěděla ani jeho kolegyně Daniela Ottová. „Nemluví se o tom, netuším proč,“ uvedla.

Letovičtí si na využití tohoto zajímavého prostoru nechali vypracovat studii. „Studii máme, ale k ničemu. V rozpočtu města nejsou peníze, ani nebudou. Teď řešíme naléhavější problémy,“ vysvětlil starosta Letovic Vladimír Stejskal.

Přednost má čistírna odpadních vod. Po jarní havárii sice funguje, ale její modernizace je nutná. Náklady se můžou vyšplhat do desítek milionů korun. Pak teprve můžou radní v městské pokladně hledat peníze na plán, co s troskami skanzenu. Vedení města počítá s tím, že se neobejde bez pomoci silného investora.

Naposled se o obnovu keltské vesnice neúspěšně zajímalo sdružení Čeládka řemeslná. „Městu jsme návrh poslali. Jediná odpověď byla, že desátého ledna bude zasedat rada a tam se rozhodne, co bude dál. A to je poslední komunikace s městem, pak už se nám neozvali,“ konstatovala Jana Gazdošová ze sdružení.

Radním Letovic se návrh spolku moc nezamlouval. „Jejich představy, jak provoz skanzenu zaplatit, se neshodovaly s našimi. Spoléhali na sponzorské dary a to je špatně,“ odůvodnil letovický místostarosta Jiří Palbuchta.

Ten by v bývalém lomu pod hrází přehrady Křetínky rád viděl právě multifunkční hřiště i se zázemím. Připouští ale, že podobné plány jsou nyní hudba budoucnosti. „Jednání, co s areálem, bude na programu nejdřív na konci příštího roku. Pokud tento záměr projde zastupitelstvem, musíme se pokusit sehnat nějakého silného investora. Provozovat podobné centrum je náročné,“ dodal Palbuchta.

Na přelomu tisíciletí romantické zákoutí za Letovicemi okouzlilo Aleše Olesova. S přítelkyní Simonou Hruškovou a dalšími nadšenci se pustili do stavby keltského skanzenu. Pojmenovali ho Isarno podle keltského výrazu pro železo. Pod jejich rukama vyrostlo za deset let místo, kam proudily davy návštěvníků. Na jarmarky, šermířská klání, keltsko-římské bitvy nebo za hudbou a zpěvem. Mohli si prohlédnout osadu v doprovodu keltského válečníka, obdivovat ukázky řemesel a vyzkoušet si lukostřelbu, výrobu keramiky nebo drcení obilí.

Podobný projekt v regionu představuje westernové městečko v nedalekých Boskovicích, které lidem přibližuje život na Divokém Západě. Už víc než čtvrt století ho buduje jeho majitel a šerif v jedné osobě Luboš Jerry Procházka. O atrakci je mezi návštěvníky stále velký zájem.

O keltském skanzenu Isarno
• rok 2000: Aleš Olesov se s přítelkyní Simonou Hruškovou a dalšími nadšenci pustili do stavby keltského skanzenu v Letovicích. Projekt byl zpočátku úspěšný.
• rok 2011: Hrušková jako nájemkyně a majitelka budov vypověděla nájemní smlouvu s městem a chtěla ji přepsat na Olesova. Žádost údajně na radnici nedorazila a úředníci vypsali výběrové řízení na nového provozovatele. Majitelka potom městu nabídla budovy k odkoupení za osm milionů korun.
• rok 2012: Sdružení Keltoi plánovalo osadu znovu oživit. Výtěžek ze vstupného ale nepokryl náklady. Celková obnova areálu by podle vedoucího sdružení Václava Horáka spolykala až 2 miliony korun. Isarno už nezachránila ani krajská dotace v hodnotě víc než 130 tisíc korun.
• rok 2016: Radnice přišla s plánem vystavět místo skanzenu multifunkční hřiště, projekt je u ledu.