Podle vedoucí protiepidemického odboru krajské hygienické stanice Renaty Vaverkové si lidé nejčastěji přinesou klíště z míst, kam chodí odpočívat. „Z dlouhodobého sledování vyplývá, že dnes se klíšťata běžně nacházejí i v místech, kde byla dříve jen vzácně. Spíš je těžké najít místo, kde se nevyskytují. Brněnské parky nebo okolí přehrady proto nejsou žádnou výjimkou," tvrdí Vaverková.

V lesích okolo Brna narazí lidé na klíště téměř určitě. „Vyskytují se především v takzvané brněnské podkově, tedy v pásu lesů v bezprostřední blízkosti Brna, v bílovických lesích a v lesích kolem Vranova či Lelekovic na Brněnsku," dodala epidemioložka.

Některé lidi může překvapit, že klíšťata jaro už probudilo. „Minulý týden jsem sbíral květiny na herbář. Vůbec mě nenapadlo, že bych si už teď mohl přinést z přírody klíště. Objevil jsem ho až po dvou dnech, protože mě svědila noha," řekl například Brňan Josef Přikryl.

Klíšťata jsou však aktivní i při poměrně nízkých teplotách. „Pokud je méně než sedm stupňů nad nulou, klíšťata zalezou. Když se ale jen trochu oteplí, jsou aktivní," upozornila Vaverková. Klíště podle ní člověk může chytit i v noci. „Na konci jara a v létě to není nic neobvyklého. Noci bývají teplé," dodala.

Pro klíšťata není důležitá pouze teplota, ale i vlhkost. „Vlhčí prostředí jim vyhovuje. Například při dešti jsou velmi aktivní," dodala Vaverková.

Přibývá také lidí, kteří onemocní některou z nemocí, kterou klíšťata přenáší. „Loni jsme v Jihomoravském kraji zaznamenali čtyřiasedmdesát případů onemocnění encefalitidou. Za posledních deset let to byl druhý nejhorší rok," upozornila Vaverková.

Také v zimě

Kvůli teplé zimě se mohli lidé s klíšťaty setkat i v zimních měsících. „První pacient s encefalitidou u nás letos ležel už v polovině ledna," sdělila mluvčí Fakultní nemocnice Brno Anna Mrázová. Druhého nakaženého pacienta přijala brněnská nemocnice tento měsíc.

Podle Vaverkové existuje mnoho správných návodů na vyndání klíštěte. „Stejně jako má každá rodina svůj recept na vánoční bramborový salát, tak každý vyndává klíště svým osvědčeným způsobem," sdělila epidemioložka. Důležité je však místo před i po zákroku vydezinfikovat. Pokud se v ráně zatrhne hlavička, měl by člověk vyhledat lékaře. Jako cizí těleso v ráně může způsobit infekci.

Několik následujících dnů po odstranění klíštěte je potřeba postižené místo sledovat. „Při zarudnutí hned po vytažení klíštěte nemusí lidé propadat panice. Je to běžná reakce kůže," upozornila Vaverková. Pokud je však místo zarudlé i po týdnu nebo se kolem rány vytvoří kruh, který je uprostřed bledý, může to být příznak lymské boreliózy. V takovém případě je nutné zajít k lékaři.

JANA VONDROVÁ