Podle politologa Michala Pinka z brněnské Masarykovy univerzity bude komunistická strana fungovat ještě nejméně dalších deset let. „Zánik jí nehrozí. Má silnou voličskou základnu, která půjde hlasovat za všech podmínek," podotkl Pink.

Druhá nejpočetnější strana v kraji jsou lidovci. I ti každý rok přicházejí o stovky členů. „Před pěti lety nás bylo téměř osm tisíc. Postupně někteří odešli, ale nešlo o nic výjimečného. Loni jsme naopak nově přijali 108 lidí, kteří jsou v produktivním věku. V naší straně nastává generační obměna," poznamenal krajský tajemník Petr Cajzl.

V posledních parlamentních volbách se dařilo novému hnutí ANO, na jižní Moravě má něco málo přes pět set členů. „Stále ale přicházejí další lidé. V roce 2013 nás byla stovka, o rok později už téměř pět set," porovnal krajský manažer Pavel Galík.

Ještě na menší základnu se spoléhá hnutí Žít Brno, které se na podzim dostalo do koalice v Brně. „Je nás jedenáct a další členy nenabereme. Vyhovuje nám silná základna podporovatelů. Kandidovat za nás může kdokoli. Už jsme to tak udělali v komunálkách do městské části Brno-střed," připomněla předsedkyně strany Barbora Antonová. Strategie se tehdy vyplatila. Hnutí v brněnské městské části volby vyhrálo.

Úbytek straníků pociťují regionální buňky zavedených stran. Nejsilnější členskou základnu na Vyškovsku mají komunisté, evidují přes šest set členů. Jejich počet ale klesá. Podle předsedy okresního výboru strany Filipa Zacha-riaše to je všeobecný trend. „V České republice a do značné míry i v celé Evropě panuje období krize politického stranictví. Členů ubývá všem. My to nicméně nevnímáme vyloženě negativně, soustředíme se víc na kvalitu než kvantitu," poukázal Zachariaš.

I na Hodonínsku mají komunisté problém s tím, že jejich členové jsou většinou v důchodu. „Nedostatek mladých je obecný problém politických stran. Jsou zřejmě znechucení neustálým bojem pravice s levicí, i když to se na komunální úrovni ani tak neděje. Raději jdou na nezávislé kandidátky, které jsou nevyhraněné a chybí tak spojení s Kalouskem či Grebeníčkem," přiblížil svůj pohled hodonínský komunistický místostarosta Ján Lahvička.

Víc než osm set lidí se na Břeclavsku hlásí k lidovcům. V regionu jde o nejvyšší stranické zastoupení. „Přitom se nám stav trochu snižuje, za poslední rok o patnáct členů. Většinou je to dané úmrtím," potvrdil okresní tajemník lidovců Pavel Matoušek.

Čísla naopak vzrůstají sociálním demokratům, těch je na Břeclavsku 292. „Kolem tří set se pohybujeme v posledních dvou letech. Dřív to bylo méně, obrat nastal po vzniku dvou nových organizací. Nyní navíc chystáme další," slíbil tajemník Petr Sulovský.

Celostátní trend odchodu členů zažívá i znojemská buňka ODS. „Bylo nás přes šedesát, nyní jsme na polovině," shrnul předseda organizace Jan Blažíček. Buňka loni přišla například i o svého předsedu Pavla Kovaříka, který kvůli způsobu a obsazení komunální kandidátky v čele s bývalým starostou Petrem Nezvedou nejprve složil funkci a pak i stranickou knížku.

A když nedávno ze znojemského zastupitelstva kvůli pracovnímu vytížení odešel i Nezveda, nastoupil po něm Květoslav Svoboda už jako nezávislý za ODS. „Ke konci ledna jsem kvůli zklamání z výsledku voleb a celkovému směřování strany nezaplatil příspěvek a v ODS tak skončil," vysvětlil bývalý plavecký olympionik Svoboda.

Budoucí pirát podstoupí grilování

Brno - Na facebookové stránce mají šestadvacet tisíc fanoušků a v podzimních komunálních volbách jim v Brně dalo hlas téměř dvanáct procent voličů. Přesto lze členy hnutí Žít Brno, kteří šli ve městě do voleb společně s Pirátskou stranou, spočítat za několik vteřin.

Je jich totiž pouze jedenáct. „Číslo je dlouhodobě stejné, ale máme velký počet podporovatelů a spolupracovníků," vysvětluje předsedkyně Barbora Antonová s tím, že lidé spojení s hnutím se potkávají na pravidelných schůzkách.

Pouze dva ze sedmi politiků zvolených do městského zastupitelstva, Matěj Hollan a Martin Freund, jsou členové hnutí. Žít Brno, které zároveň vládne v městské části Brno-střed, změnu koncepce neplánuje. „Bavíme se spíš o tom, jak rozšiřovat naši působnost. Model otevřeného hnutí a velké základny nečlenů nám vyhovuje," doplňuje Antonová.

Úlovky na webu

Zatímco Žít Brno současný stav vyhovuje, Piráti chtějí své řady rozšířit. Nové členy hledají na internetu, především na sociálních sítích. „Zatím se nám to příliš nedaří, přesto nic speciálního nepřipravujeme. Vstup do strany přiláká opravdu jen ty pravé piráty, kteří se k nám přidají i bez kampaně," tvrdí Róbert Čuma z Pirátské strany.

Jihomoravská základna je podle něj i tak druhá největší v České republice. „Máme okolo padesáti členů, zato tisíce podporovatelů. Jsme velmi aktivní a navíc z Moravy pochází zakladatel strany Jiří Kadeřávek," vysvětluje Čuma.

Pokud se někdo chce stát členem, musí se přihlásit na webu a představit svůj program. „Následuje takzvané grilování před členy. Člověk musí být hodně přesvědčený, aby do strany vstoupil," upřesňuje Čuma.

EMA ZEZULOVÁ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI

Zbytek tématu o členech politických stran najdete ve středečním tištěném vydání Deníku Rovnost