V laboratořích se vědci snaží pěstovat kopřivy tak, aby zesílili vlastnosti, které z nich dělají vhodnou rostlinu pro potravinářské využití. Konkrétně se je pokouší obohacovat o prvky jako selen nebo zinek. „Chceme donutit kopřivu, aby tyto prvky přijala. Byly by tak přijímaný v přirozené a pro tělo lépe vstřebatelné formě. Z literatury víme, že podobné snahy existovaly například u řepky, salátu, rajčat a dalších,“ uvedla vědkyně Kamila Širůčková z Mendelovy univerzity.

Takto obohacené kopřivy by pak bylo možné použít jako potravinu pro lidi i krmivo pro zvířata. Zejména díky velkým, šťavnatým listům. Ostatně již dnes se z kopřiv dělají čaje. Existuje rovněž kopřivový špenát, těstoviny s přídavkem kopřiv nebo extrakty v podobě bonbónů. „Pokud práce půjde dobře, můžeme se s jejími výsledky brzy potkat na talíři v restauraci či ve formě sirupu nebo smoothie,“ nastínila vědkyně.

Oprava ulice Hradecká. Ilustrační foto.
Prázdninová omezení v Brně: spojnice tunelů a tah na sever, známe i další místa

Dlouhé stonky kopřiv je pak možné využít v textilním průmyslu na přadné vlákno. „V dnešní době by textil z kopřivového vlákna asi nikdo nenosil, protože kouše, ale technologie jdou dopředu a určitě není daleko doba, kdy bude kopřivové vlákno oblíbenou surovinou. Má totiž výborné termoizolační vlastnosti, a kopřiva jako plevel roste všude,“ doplnila Širůčková.