Jom kipur je svátkem smíření. „Před ním by lidé měli požádat o odpuštění ty, kterým ublížili," popsal brněnský rabín Šlomo Radomír Kučera. Židé si významným dnem připomínají, že Bůh lidem odpustil uctívání modly v podobě zlatého telete. Také se v tento den Abrahám obřezal a uzavřel tak smlouvu s Bohem.

Věřící po celou dobu svátku dodržují pět zákazů. „Nejí ani nepijí," řekl Kučera. Malé děti nařízení nemusí dodržovat. Od devíti let drží pouze několikahodinový půst. S tím celodenním začínají dívky ve dvanácti a chlapci ve třinácti letech.

Dál se tento den Židé zdržují sexu, neumývají se, nepoužívají kosmetiku a nenosí kožené boty. „Dřív byla obuv z kůže nejpohodlnější, proto se jí lidé tento den zříkali," vysvětlil rabín.

Místo zvířete peníze na charitu

Při obřadu kaparot lidé své hříchy symbolicky převedou na drůbež, kterou obětují. Z kuřecího masa pak připraví jídlo, které rozdají chudým. V dnešní době jihomoravští Židé spíš využívají zástupnou oběť. Místo zvířete darují na charitu peníze.

Po dobu svátku se někteří lidé oblékají do bílého šatu, který představuje pohřební rubáš. „Takzvaný kitl u nás nosí jen ti, kdo přednáší modlitbu," řekl Kučera. Dodal, že někteří věřící si oblékají alespoň bílé oblečení.

Po celý den mají Židé zakázáno pracovat. Do synagogy šli v úterý večer a ve středu ráno. „Velkou část dne se modlí a ve zbytku času zpytují svědomí nebo čtou Tóru," sdělil rabín.

V Izraeli tento den věřící neřídí auta. Nevysílá televize ani rozhlas. Toho využili v roce 1973 Arabové a židovský stát na Jom kipur napadli. „Útok na svátek byl více překvapivý a drtivý," uvedl Kučera. Za cenu velkých ztrát se Izraelci ubránili.