Roman Figura viděl zápřednici při výpravě na Pálavě loni na konci léta. „Její kusadla sice vypadají výhružně, ale na člověka bez příčiny neútočí. Jen když ji někdo vezme holou rukou nebo ji schválně dráždí,“ zmínil biolog z Břeclavi.
Tento nebezpečný pavouk bývá podle zoologa Pavla Dedka ze Správy chráněné krajinné oblasti Pálava agresivní, když matka hlídá mláďata a cítí ohrožení. „Obecné doporučení je nesahat na zvířata, která neznáme,“ poradil.
Dedek připustil, že reakce na kousnutí zápřednicí je individuální. „Obecně je nejhorší otok, bolestivost a ve výjimečných případech i dočasné ochrnutí. Pokud je člověk alergický, lékařská pomoc je nezbytná,“ konstatoval zoolog.
Nebezpeční živočichové na jižní Moravě
- zápřednice jedovatá: jedovatý pavouk; kousnutí je bolestivé, může otéci, ve výjimečných případech postižený i dočasně ochrne
- zákeřnice červená nebo černá: jedovaté ploštice; bodnutí je nepříjemné a bolestivé
- smrtelně nebezpečný živočich: aktuálně na jihu Moravy ani jinde v České republice není
Kousnutí může být velmi citlivé. „Mého studenta zápřednice kousla a rána ho bolela dva dny,“ sdělil Vladimír Hula z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Mendelovy univerzity.
Podle něj jsou nebezpečníi další živočichové, kteří se vyskytují na jižní Moravě. „Například ploštice zákeřnice červená nebo černá. Jejich bodnutí je nepříjemné a bolí jako čert. V posledních letech je jich však v kraji méně,“ vzpomněl odborník.
Výrazně se naopak na jihu Moravy zvýšil počet jedinců podušťáka zakřiveného neboli kutilky asijské. „Vyskytuje se v teplých oblastech. Staví si z hlíny hnízda v domácnostech, kam si nosí paralyzované pavouky a zaživa je žere,“ řekl Hula.
Nejnebezpečnější hmyz jsou podle něj v regionu včely. „Jejich bodnutí bolí daleko více než třeba od vosy. Sršeň obecná je neútočná, když jí člověk nesahá do hnízda,“ uvedl.
Jihomoravští záchranáři potvrdili, že v horkých letních dnech vyjíždějí k případům alergických reakcí obvykle jedenkrát až dvakrát denně, ale není to po bodnutí od ploštice nebo po kousnutí od pavouka. Častý je útok létavého hmyzu. „Většinou se jedná o bodnutí vosy nebo včely, zásahů po útoku sršně není tolik. Loni jsme vysílali lékaře ke tříleté pacientce, na kterou zaútočila sršeň. Nepobodala ji, ale zakousla se jí do ruky a nechtěla se pustit,“ zmínila mluvčí záchranářů Hedvika Kropáčková.
Odborníci se shodují, že žádný živočich aktuálně žijící v České republice nezpůsobí u zdravého člověka závažné komplikace nebo dokonce smrt.