Jednou z nich je Michaela Vařeková. „Chodím za ledními medvědy se svou mladší sestrou. Máme je ze všech nejradši. Těším se, až na jaře uvidíme nové medvídě," řekla návštěvnice.

Mládě se medvědici Coře narodilo jednadvacátého listopadu. „Daří se mu dobře. Vše sledují chovatelé i návštěvníci prostřednictvím kamery z porodního boxu. Jiný kontakt s matkou a mladým zatím nemáme," uvedla mluvčí brněnské zoo Monika Brindzáková.

Infografika k tématu ledních medvědů v zoo.

PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE.

Z boxu je podle ní pravidelně slyšet hladový křik, který se střídá s typickým zvukem kojení. „Pak je ticho. To znamená, že mládě i matka odpočívají. Cora v těchto dnech neustále zahřívá mládě svým tělem a chodí se pouze napít na druhý konec brlohu. V takových chvílích mohou chovatelé pozorovat, že medvídě od porodu nepatrně vyrostlo," popsala mluvčí.

Odchov medvíděte v zoo není snadný. Přežije jen malá část mláďat, která se v péči člověka narodí. „Důležité je, aby se v prvním dni od porodu mládě napilo od matky kolostra, tedy prvního mléka obsahujícího nezbytné protilátky k získání imunity. Další týden je důležitý pro hormonální přípravu medvědice na mateřskou roli," dodala Brindzáková. Mluvčí ale dodává, že Cora je výjimečně dobrá matka.

První uměle odchované medvídě měli v brněnské zoo v roce 1976. Rodičům Severce a Turulovi se narodila dvě mláďata, o která se samice nedokázala starat. Jedno zemřelo na infekci a druhé se podařilo pomocí inkubátoru a snahou chovatelů odchovat. „Tenkrát byly podmínky pro lední medvědy a jejich chov jiné než dnes. Medvídě bylo samec. Dostalo jméno Kukulín a do tří měsíců jsme ho měli s manželem, který působil v zoo jako veterinář, doma. Krmili jsme ho sunarem a spával v dětské postýlce," vzpomněla tehdejší chovatelka Lenka Tilčová. Lední medvěd Kukulín se v brněnské zoo dožil sedmi let.

Obtížnost odchovu je dána vysokou úmrtností mláďat těsně po narození. „Medvíďata často přicházejí na svět mrtvá nebo neschopná dalšího života. Nenajdou sílu vyhledat na těle matky struky a nenapijí se mléka s látkami pro imunitu," vypočítala mluvčí Brindzáková.

V době, kdy je samice březí, musí samec z výběhu pryč. Ošetřovatelé jej pravidelně oddělují v září kvůli možné březosti Cory. Pokud se na konci roku ukáže, že samice není březí nebo mláďata nejsou schopná života, Umca se vrátí.

V minulosti medvěda Umcu nechávala brněnská zoo na tuto dobu stěhovat i do jiných zoologických zahrad. „Ukázalo se ale, že stres spojený s převozem je tak velký, že lepší řešení bude vybudování záložního výběhu. Ten jsme dokončili v roce 2011," uvedla Brindzáková.

V brněnské zoo se narodila dvojčata kočkovité šelmy jaguarundi

Brno – V brněnské zoo přišla v uplynulých dnech na svět i dvě mláďata kočkovité šelmy jaguarundi. Samice Fiona je zatím s mláďaty v porodním boxu, chovatelé ale očekávají, že brzy je ale vyvede do expozice.

Původním domovem těchto šelem je střední a jižní Amerika a zoologické zahrady je chovají ojediněle. Jaguarundi jsou velké zhruba jako kočky, vzhledem ale připomínají spíše pumy. Zajímavostí je, že se často výrazně liší zbarvením. Například brněnská samice Fiona je šedá a její partner Fox rezavý.

„Pro porod si samice zvolila samčí box, zřejmě proto, že je menší a cítí se v něm bezpečněji. Pro jistotu jsme od ní i mláďat nyní oddělili samce, ale v budoucnu bude celá rodinka pohromadě," řekla chovatelka Mariana Hubíková.

V lednu příštího roku čeká mláďata první veterinární prohlídka. Vedení zahrady očekává, že se dvojčata stanou lákadlem pro návštěvníky. Zahradu ročně navštíví okolo 260.000 lidí a stále jich přibývá.