Letovické Isarno: jediný keltský skanzen na jihu Moravy chátrá

Silácké hry, soutěže jedlíků, zabijačka, festivaly a bitvy. To vše se roky odehrávalo mezi dřevěnými chýšemi v keltské osadě v Letovicích na Blanensku. Jenže areál v lomu už druhým rokem pustne. Záchranu jediného keltského skanzenu na jižní Moravě brzdí nevyjasněné majetkové vztahy. Nyní to konečně vypadá, že skanzen Isarno znovu ožije.

Vedení Letovic, kterým pozemky patří, doufá, že už v létě se skanzenu vrátí návštěvníci. „Chceme podepsat smlouvu se sdružením Keltoi. Ještě ale jednáme,“ uvedl starosta Letovic Vladimír Stejskal.

Občanské sdružení se na keltskou kulturu specializuje už dvacet let. „Byli jsme jedni z prvních v Česku, kdo Kelty popularizoval. Máme archeopark na Šumavě, pořádáme spoustu akcí, jako třeba Beltine v Náměšti nad Oslavou,“ popsal činnost sdružení jeho člen Václav Horák.

Keltoi sestavují tým lidí, kteří ovládají keltský šerm. Mají působit právě v Isarnu. „Tedy za předpokladu, že se s městem dohodneme a podepíšeme smlouvu,“ podotkl Horák.

Nejdříve opravy

V prvé řadě ale nové nájemce čeká spousta oprav. Dřevěné chýše jsou v dezolátním stavu a musí se zbourat.

To potvrdil i starosta Letovic. „Navíc tam řádí vandalové. Dokonce se tam dostali i zloději, kteří ukradli elektrické kabely. Šetří to policie,“ uvedl Stejskal.

Isarno má za sebou desetiletou historii. Skupinka nadšenců začala osadu stavět v bývalém lomu, který patří městu. Vedla je Simona Hrušková, která si pozemky pronajala na padesát let. „Zhruba před dvěma lety jsem chtěla skanzen přepsat na Aleše Olesova, který se mnou Isarno zakládal. Město to ale zamítlo a nájemní smlouvu ukončilo,“ vysvětlila Hrušková důvod, proč areál chátrá.

Olesov o skanzen usiloval dál. Letovičtí zastupitelé ale měli výhrady k jeho způsobu vedení osady. Nabídli ji tedy jiným zájemcům. „Všechny ale odradily nevyjasněné majetkoprávní vztahy. Získali by totiž jen pozemek, na kterém stojí přístřešky patřící zakladatelům Isarna,“ řekl starosta Letovic.

Keltské osadě dokonce hrozilo, že ji bagry srovnají se zemí. Mezi lidmi tak začala kolovat petice, která volala po záchraně. Marně.

Loni v listopadu se do problému znovu vložila Simona Hrušková. „O Isarno projevila zájem dvě uskupení, Keltoi a skupina pražských šermířů. Právě se šermíři se paní Hrušková domluvila, že přístřešky převede do jejich vlastnictví, pokud založí občanské sdružení,“ popsal vývoj jednání Stejskal.

Vše ale ztroskotalo na špatné komunikaci s pražskými zájemci. Skupince se navíc nepodařilo získat povolení ministerstva vnitra k založení občanského sdružení. „Měli jsme drobné nejasnosti v žádosti. Ty opravíme a o status občanského sdružení znovu požádáme,“ zůstával optimistický ještě letos v únoru šéf šermířů Jan Raban.

Jen jeden favorit

Letovičtí zastupitelé mu už ale šanci nedali. Řekli, že problém s provozováním Isarna už musí definitivně vyřešit. „S paní Hruškovou máme dohodu, že pozemky vyklidí do třicátého dubna. Ty přístřešky, které zůstanou, připadnou městu,“ sdělil Stejskal.

Isarno lákalo do Letovic každý rok tisíce turistů i místních. Ti tam chodili třeba na pivo, medovinu nebo různé akce.

Turisté do Isarna mířili i loni v létě, když byl areál zavřený. „Ptali se, kudy se ke skanzenu vydat. O tom, že je zavřený, většinou nevěděli,“ řekla Barbora Bolomská z letovického infocentra.

Jiní turisté si skanzen prohlédli navzdory zákazu vstupu. „Mrzelo je, že osada chátrá. Další byli rozzuření. Před odjezdem totiž četli webové stránky skanzenu, kde zmínku o zavření nenašli,“ řekla Bolomská.

Klíčové je pro nás bezpečí lidí, tvrdí starosta Stejskal

Letovice - Zanikne skanzen Isarno? Tento problém trápil vedení Letovic déle než rok. „Nemohli jsme se dohodnout s majiteli staveb. Teď už snad bude vše v pořádku,“ říká starosta Vladimír Stejskal.

Proč se problém vlekl tak dlouho?

Nebyli jsme schopni se domluvit s majiteli staveb, které jsou na našem pozemku. Po původní majitelce měl Isarno převzít šéf pražské šermířské skupiny. I z toho ale sešlo. Nyní má o skanzen zájem sdružení Keltoi. Tak doufáme, že se tam letos v létě snad už uskuteční první akce.

Isarno je zavřené asi rok. Jaké problémy to městu způsobilo?

Přístřešky v osadě chátraly a některé se začaly propadat, což bylo nebezpečné. Přestože jsme tam zakázali vstup, mnozí to nerespektovali. Museli jsme tedy navézt do brány hromadu štěrku, aby se tam nikdo nedostal. Je to pozemek města, a kdyby se tam někdo zranil, zodpovídá za to právě město.

Přesto skanzen zůstal v propagačních materiálech města.

Až budeme tisknout nové, upravíme to. Předpokládáme, že osada třeba změní název. Lidé ale měli dost informací o tom, že je místo zavřené. Raději jsme i odstranili všechny navigační tabule.

Navštěvovalo Isarno hodně lidí?

Ano, každou sezonu tisíce lidí. Člověk se tam vrátil do doby Keltů, obsluhovali jej lidé v dobovém oblečení a kolem pobíhala zvířata. Rádi tam chodili nejen turisté, ale i místní, třeba jen na pivo a medovinu nebo na různé akce. Budu rád, když se do skanzenu vrátí život. (opa)

Člen sdružení Keltoi Horák: Doufám, že místo ožije už v létě

Letovice - Už dvacet let existuje sdružení Keltoi, které se soustředí na poznávání keltské kultury. „Rádi bychom zachránili letovický skanzen. Máme zkušenosti, protože nám patří i šumavský archeo-park,“ říká člen sdružení Václav Horák.

Proč máte zájem o Isarno?

Chceme ho zachránit. Žádný podobný keltský skanzen na jižní Moravě totiž není.

Pokud se s letovickou radnicí domluvíte, máte představu, jak se skanzenem naložíte?

Máme, vlastníme už jeden archeopark, takže zkušenosti nám nechybí. Nejdřív musíme všechno opravit. Přístřešky nikdo nepoužíval déle než rok, takže jsou v dezolátním stavu. Navíc jsou dřevěné stavby staré deset let a jejich dřevo už bez konzervace nevydrží. Některé chýše tak původní majitelka rozebere a dřevo si odveze. Pak záleží na tom, jak bude to, co zbude, použitelné. Něco zrenovujeme, ale určitě bude potřeba stavět nové přístřešky. Doufám, že v létě uspořádáme první dvě akce. Záleží teď hlavně na tom, jestli a kdy se s městem dohodneme.

Chcete ve skanzenu pořádat i akce pro lidi?

Ano, plánujeme výukové programy pro děti i školy, přednášky, ukázky řemesel nebo třeba bitvy.

Čím vás uchvátila doba Keltů?

Byl to první národ v Česku, který měl vůbec jméno. Po svém příchodu Keltové pokryli celou Evropu a zůstaly po nich zajímavé hmotné nálezy, kulturní dědictví a řemesla, která se snažíme obnovit. Navíc díky keltské kultuře, stejně jako pravěku, můžeme pochopit základy života. (opa)

Zemědělský kalendář. Ten řídí život skanzenu

Jižní Morava - Vrátit se v čase, vyzkoušet si stará řemesla a poznat, jak žili předkové. To lidem nabízí skanzeny.

Plán na vznik zajímavého skanzenu měl šermíř a milovník historie Zbyněk Machala. V Sobůlkách na Hodonínsku chtěl vytvořit keltské centrum. Přímo na místě oppida, tedy opevněného sídliště, které tam postavili Keltové.

Jeho plán ale ztroskotal. „Je to škoda. Takových areálů je v republice málo. V našem případě šlo navíc o rekonstrukci skutečného oppida v jeho původním místě. To je ojedinělé,“ upozornil Machala.

Chtěl obnovit i unikátní dvojitou boční bránu s komorou a pořádat v areálu různé akce. Plánu stálo v cestě více překážek. Oppidum chtěl obnovit v chráněné oblasti Natura 2000. Pozemek navíc patří Lesům České republiky, které jej chtěly pronajmout jen na pět let. A to se u tak rozsáhlého projektu nevyplatí.

Živo je celý rok v nedalekém skanzenu ve Strážnici. Návštěvníci tam najdou dřevěné domy s hliněnou omítkou, stodoly nebo repliky starých kamenných staveb. „Je tam mlýn na řece Veličce či katr, se kterým ještě řežeme dřevo. Zajímavostí je, že katr je horizontální a zpracuje kmeny o průměru půl druhého metru,“ upozornil Martin Šimša ze skanzenu.

Lidé si v jednotlivých domcích užijí i zábavu. Potkají tam třeba hrnčíře, řezbáře, tkalce či košíkáře. Všechny při práci. „Náš program se řídí podle zemědělského kalendáře. Začínáme Velikonocemi, pak stavíme máj, v červnu pro lidi nachystáme abecedu řemesel a pokračujeme dožínkami, zemědělskými pracemi a Vánocemi. Končíme fašankem,“ popsal program Šimša.

Skanzen, který připomene vesnický život v předminulém století, chtějí postavit i v Horním Smržově na Blanensku. „Zrekonstruovali jsme stodolu s šindelovou střechou, dřevěný včelín z roku 1924 a také kamenný sklep zasazený v zemi,“ informoval starosta Petr Poláček.

První etapu skanzenu chce dokončit letos. Časem mají přibýt dvě další roubené stavby. „Uvidíme ale, jestli seženeme peníze,“ dodal.

Necelý rok je otevřený hanácký statek ve vyškovském zooparku. Jedná se o repliku statku z devatenáctého století. (opa, šmý)