Podle odborníků je právě stárnutí lidí bez přístřeší jedním z hlavních problémů, které musejí nyní řešit. „Jsou mezi nimi už věkově penzisté, jenže žádné důchody nemají. Velice těžko je pak může někdo ubytovat. Jednáme teď kvůli tomu s domovy důchodců,“ řekla vedoucí sociálního odboru v Hodoníně Michaela Klepáčová.

Právě zmíněný odbor dostal začátkem tohoto měsíce ocenění dobré praxe za terénní práci s lidmi na ulici od Národní sítě zdravých měst, která má vliv na více než dva tisíce obcí. Hodonínským se totiž podařilo to, že řada lidí, kteří byli dříve bez střechy nad hlavou, tak nejen získala ubytování, ale dokonce práci se smlouvami na dobu neurčitou.

Kniha Roberta Bellana Normální debil 2
Pokřtí Normálního debila 2

Přesto jsou služby jako noclehárna či denní centrum pro lidi bez domova v Hodoníně letos hodně vytížené. Vliv má především to, že v Břeclavi skončil tamní azylový dům. „Jeho klienti se tak začali stěhovat k nám, nemáme pro ně ale dostatek kapacit,“ posteskla si Klepáčová. Dodala, že se kvůli tomu obrátili Hodonínští i na břeclavskou radnici.

Ta nabídne řešení od začátku příštího týdne. Bývalá policejní ubytovna se totiž změní na útulnu. „Nemáme azylový dům a o lidi v nouzi se naše město musí postarat. Nejde o sociální službu, jedná se o provizorní a dočasné řešení v objektu, v němž plánujeme vznik sociálních bytů,“ uvedl břeclavský místostarosta Jakub Matuška.

Nyní je útulna připravená na patnáct lůžek. „V případě naléhavé potřeby lze kapacitu zdvojnásobit,“ podotkl mluvčí břeclavské radnice Jiří Holobrádek. Ubytovaní zaplatí za noc podle něj zaplatí sedmdesát korun.

Při neexistenci azylového domu v Břeclavi očekávali příchod tamních lidí bez přístřeší i v sedmdesát kilometrů vzdáleném Znojmě. Tam totiž funguje jak azylový dům, tak noclehárna. „Obávali jsme se většího přílivu, ale nakonec naše služby využili z Břeclavi jen jedinci. U nás jim asi chybí vázanost na místo, odkud jsou,“ sdělila ředitelka Centra sociálních služeb Znojmo Radka Sovjáková.

Odborníci se shodují, že na jihu Moravy chybí i zařízení, kam by mohli lidé z ulice po návratu z nemocnice. V ní se totiž podle průzkumu nacházel každý desátý Jihomoravan bez domova. „I když nejsme bezbariéroví, tak jsou u nás lidé i s berlemi,“ podotkl vedoucí blanenské noclehárny Jiří Papiž.