Je třetí den plošného testování. Lidé už od rána přešlapují před odběrovými stany. Postupně vstupují za plachtu a po dvaceti minutách vycházejí. Všechny přítomné spojuje jedno. Chtějí vědět, zda se již setkali s koronavirem. Tak vypadalo zkoumání promořenosti populace na Moravském náměstí a před Univerzitním kampusem Bohunice v Brně. „Pro nás je studie obrovskou zkušeností. Pro Česko investicí do budoucna,“ říká Repko.   

Cílem plošného testování bylo zjistit míru kolektivní imunity vůči koronaviru. Co to znamená?
To znamená zjistit, kolik lidí v České republice se s virem setkalo a jak na něj reagoval jejich imunitní systém. Dosavadní údaje o počtu nakažených mohou být jen špička pyramidy. My se snažíme detekovat ty, kteří se s onemocněním střetli, aniž by si toho všimli. Jejich těla si vůči němu našla protilátky. Nemoc prostoupila společností a nějakým způsobem ji imunizovala, tedy ochránila před dalším nakažením. Zkoumáme nyní míru kolektivní imunity.

Jak výsledky plošného testování ovlivní život u nás?
Naším cílem je vypracovat kvalitní studií. O jejím dopadu na život v České republice už rozhodují lidé, kteří k tomu mají pravomoc. My máme za úkol dodat jim spolehlivé informace, aby to svedli co nejlépe.

Kdo je Martin Repko
• Narodil se 29. ledna 1967 v Brně.
• Je autorem řady odborných publikací z oblasti ortopedie.
• Děkanem Lékařské fakulty Masarykovy univerzity se stal 22. října 2019.
• Ve volném čase předcvičuje jógu.

Výsledky mají být k dispozici začátkem května. Jaké očekáváte?
Domnívám se, že s virem se setkalo přibližně procento populace. Spíše méně. Vycházet lze například z rakouských menších studií, kde promořenost činila 0,21 procenta. A Rakousko je v řadě parametrů srovnatelné s námi.

To je hodně nebo málo?
Neposuzujeme, zda jde o nízké nebo vysoké číslo. Nás jako vědce zajímají otázky proč a jak. Jakmile je zodpovíme, dovedeme pochopit, jak se virus v naší společnosti chová. A naopak, jak na něj reaguje populace. Je potřeba si uvědomit, že o Covid-19 toho zatím moc nevíme. Každá nová informace může být zásadní.

Výzkumná expedice Masarykovy univerzity v Antarktidě.
Výprava z Antarktidy je zpátky doma. Kvůli pandemii s měsíčním zpožděním

Můžete uvést příklady?
Lze zjistit, proč u nás nebyla epidemie tak silná jako v Itálii. V čem je naše imunita jiná. Získat údaje, které pomohou s vývojem očkovací vakcíny. Možností je spousta.

Ale na současnou situaci nemusí mít výsledky plošného testování žádný okamžitý dopad?
I kdyby neměly, je to investice do budoucna se třemi zásadními významy. Za prvé studie mapuje, jak virus prostoupil populací. Výsledky pak lze porovnat s jinými nemocemi a celou řadou dalších statistik. Čím více máme epidemiologických dat, tím efektivněji jsme schopni reagovat na případnou druhou vlnu a na další obdobné situace. Za druhé už víme, co obnáší plošné testování a že dovedeme rychle a účinně zorganizovat řadu složek od mediků až po armádu. A za třetí jsme zjistili, že lidé mají zájem se podobných studií účastnit. Starají se nejen o sebe, ale o celou společnost.

Zájem byl v Brně enormní. Čím si jej vysvětlujete?
Situace kolem koronaviru se mírní. Křivka klesá. I média o pandemii informují jinak než před měsícem. S lehkou nadsázkou bych řekl, že zvědavost převážila nad strachem. Navíc se lidem naskytla možnost zúčastnit se něčeho neobvyklého.

Mapa počtů nakažených koronavirem v kraji k páteční osmnácté hodině.
Jižní Morava se léčí dál: Koronavirus už prokazatelně má jen 177 lidí v kraji

Nejvíce lidí se u stanů sešlo první testovací den. Někteří se mezi sebou hádali a nedodržovali odstupy. Nebyla právě tam největší šance nakazit se koronavirem?
Ne. První ráno byla situace sice hektická, ale podařilo se ji velmi rychle uklidnit. Účastníci se chovali disciplinovaně a dodržovali základní hygienické podmínky. A podíváme-li se na současná data o rozprostření viru, vidíme, že možnost nákazy byla minimální.

Doprovázely testování i další komplikace?
Jediné, co mě kromě velkého zájmu zaskočilo, byly zklamané reakce řady vyšetřených na negativní výsledek. S tím se při naší lékařské praxi setkáváme velmi zřídka.

Ve stanech se uplatnily rychlotesty. Nakolik jsou spolehlivé?
Úspěšnost námi používaných rychlotestů je nad 95 procent. Jejich použití je jednoduché a spolehlivě fungují v jakýchkoli, i v nelaboratorních, podmínkách. Celý postup byl naprosto korektní. Naši medici přesně dodrželi všechna potřebná pravidla k zajištění správnosti testů.

První máj u rozkvetlé balónkové třešně v parku na Slovanském náměstí v brněnském Králově Poli.
Podívejte se na májové líbání v Brně. Pod třešní z pěti set balónků

Testování se zúčastnilo celkem 27 tisíc lidí ve čtyřech věkových kategoriích a stejném počtu oblastí. Jak jste kritéria volili?
Tak, abychom získali vzorek aplikovatelný na celou populaci. Jako základní místa jsme vybrali Prahu, Brno, Litoměřicko a Olomoucko, neboť mají různý poměr nakažených na počet obyvatel. Nejvíce jich má Olomoucko, nejméně Jihomoravský kraj. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity i Fakultní nemocnice Brno se medicínských studií navíc dlouhodobě účastní. Byla tu jistota, že to zvládneme.

Říkáte vzorek aplikovatelný na celou populaci. Neměli však důvod přijít ke stanům spíše lidé s podezřením, že se s virem setkali?
Testovali jsme také účastníky oslovené Českým statistickým úřadem. Vzorky jsou tudíž doplněné o náhodný výběr. Třetí kohortou byli také chroničtí pacienti s různými interními onemocněními léčení v pražském Ikemu. Tato skupina vyšetřovaných nás zajímala především z hlediska jejich rizikovosti vůči nákaze koronavirem. Vzorek populace je reprezentativní.

Zloděj u líšeňského supermarketu zbil staršího muže teleskopickým obuškem. Chtěl ho okrást.
VIDEO: Lupič v Líšni zbil muže obuškem a těžce ho zranil. Policie hledá svědky

Nabízí historie příklad podobného rozsáhlého plošného testování?
Studii přibližně stejného rozsahu a tak rychlého zorganizování naše země ještě nezažila. Naše snažení nám mimo jiné ukázalo cestu, jak je možné podobné akce organizovat i v budoucnu. Doufejme, že se taková situace už nevrátí. Pokud však ano, dalo nám současné plošné testování naději, že spolupráce mezi různými složkami může fungovat.