Bohumil Jakubec má zahrádku ve Veverské Bítýšce. Roste v ní devět ovocných stromů, mezi nimi jabloně, švestky nebo broskvoně. „Chci mít co nejširší paletu ovoce. Třeba jabloně mám od raných až po pozdní odrůdy. Jedna mi ale v posledních letech často vymrzala,“ popsal Jakubec. Takových, jako je on, ale rychle ubývá.

Na jižní Moravě je letos už jen šestapadesát hektarů zahrad. „Jde o čtvrtinový pokles oproti loňskému roku,“ popsala Jindřiška Svobodová z brněnské pobočky statistického úřadu.

Podobné snížení rozlohy zaznamenává i pěstování ovocných stromů v sadech. Oproti loňsku vyklučili zemědělci 550 hektarů, takže jich zbylo jen těsně nad 3100 hektarů. Tedy polovina rozlohy z roku 2014.

Úbytek sadů a zahrad.Zdroj: DENÍK/Ivo Špatný

Podle Petra Bolelouckého z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského stojí za úbytkem sadů nezájem zákazníků. „Sadaři nemají odbyt, protože v době, kdy mají čerstvě uzrálé ovoce, na trhu dominuje levnější z dovozu,“ zdůvodnil. Dodal, že největší problém v tomto ohledu mají broskvoňové sady.

Potvrdil to také předseda ovocnářské unie Martin Ludvík. „Řetězce upřednostňují levné ovoce a nezajímá je drahé české, přestože nemuselo cestovat zdaleka. Lidé u nás tak dnes už skoro nevědí, jak chutná dozrálá broskev,“ komentoval Ludvík.

úbytek sadů na jihu Moravy
· Broskvoně: –48,2%; asi 202 hektarů· Třešně: -46,1%; asi 50 ha
· Meruňky: –33,5 %; asi 298 ha· Višně: -26,3%; asi 97 ha
· Jabloně: –15,5%; asi 194 ha
· Hrušně: 0,1%; asi 0,1 ha

· Celkem sadů: –24,7%; asi 975 ha
* změna výměry je mezi roky 2014 a 2017

Další problém je podle něj i embargo na dovoz potravin do Ruska. „Ne že bychom tam vyváželi hodně zboží, ale třeba Polsko ano. A jejich ovoce se teď tlačí na náš trh,“ doplnil Ludvík.

Kromě poklesu rozloh sadů broskvoní výrazně ubývái višní. „U nich mají zemědělci problém s ochranou proti nemocem, nedostatečná je také kapacita zpracovatelského průmyslu a náročná je i sklizeň, na které má velký podíl ruční práce,“ doplnil důvody poklesu rozloh sadů Boleloucký.

O něco zmenšit sad plánují také v Sadech Starý Lískovec v Brně. Problém mají s meruňkami. „Z osmnácti hektarů jsme třetinu vyklučili. Obnovíme ale jen tři hektary. Trpíme totiž na jarní mrazy, dva roky po sobě nám meruňky pomrzly. Nacházíme se totiž až na nejsevernějším cípu meruňkové oblasti. Půda tady pro ně také není příliš výhodná,“ uvedl předseda představenstva sadů Vít Blaha.

MICHAL RAPCO
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI

Agria přemýšlí, co se stromy

Nížkovice - Snižování výměry sadů se nevyhnulo ani společnosti Agria v Nížkovicích na Vyškovsku. „Meruňky a jabloně ale máme pořád,“ říká hlavní agronom Pavel Šlimar.

Sady má firma v Němčanech a Kobeřicích. Meruňkových zhruba třiadvacet hektarů, jabloňových tři a půl hektaru. S obnovou je ale problém. Co bude se stromy dál, společnost zvažuje. „Přemýšlíme, jestli přistoupíme k nějakému dosazování. Je to ovšem podmíněno souhlasem vlastníků půdy,“ uvádí Šlimar.

Některé stromy odchází kvůli suchu a monilióze. „Proti této chorobě se dají stromy částečně ošetřovat, proti suchu se ale můžeme jen modlit,“ přiznává.

Úplně končit se sady, které vysázelo ještě JZD Nížkovice, ale Agria v nejbližší době nehodlá. „Je to závazek vůči lidem, kteří nám parcely pronajímají,“ podotýká agronom.

Ovoce Agria prodává. „Jestli se to vyplácí, těžko říct. Letos je navíc podprůměrná úroda kvůli jarním mrazíkům,“ přiznává.

LUCIE PINKOVÁ