Obavy z navýšení však nejsou na místě ani dle zástupců Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR). Vytěží se totiž zhruba o třetinu méně dřeva, ve srovnání s předchozím desetiletím budou nově schválené těžby nižší téměř o polovinu. „Jedním z cílů bylo rozložit těžbu dřeva do větší plochy, ale tak, aby se odtěžila vždy jen část stromů. Zůstane tak stát poměrně velké množství starých stromů a zároveň se les prosvětlí – právě světlé lesy v minulém století téměř zcela vymizely a druhy na ně vázané patří k nejohroženějším,“ vysvětlil před pár dny lesník AOPK ČR Vladan Riedl.

Velmi staré lesy s vysokým zastoupením dubu letního lesníci přednostně prosvětlí a v následující přirozené obnově podpoří opět dub letní. Zbývající zralé porosty se do roku 2029 obnovovat nebudou.

Podle Riedla je z hlediska ochrany přírody problematický holosečný způsob hospodaření, při němž jsou odtěženy všechny stromy, případně zůstane stát jen pár ponechaných jedinců. „Za relativně krátkou dobu pak vznikají velké plochy se stejnověkými, velmi mladými porosty,“ dodal.

Národní park?

Na rozdíl od současného stavu se navíc zvětší i bezzásahové území na místě plánované národní přírodní rezervace Lanžhotské pralesy. Podobná situace je i v části Niva Dyje. Tady v kompromisním návrhu došlo ke zvýšení plochy těžby z 266 ha na 323 ha, její objem ale klesl zhruba o čtvrtinu.

Moravská Amazonie přišla na přetřes i v předvolební debatě o ochraně klimatu a životního prostředí. Jak napsal server Ekolist, pokud bude příští vláda složená z ČSSD, koalice Pirátů a Starostů, koalice SPOLU a Strany zelených, soutok Moravy a Dyje, se stane národním parkem.

Reliéf akademického malíře Jaroslava Blažka.
Reliéf tvrdonického malíře Blažka v ohrožení: budovu nádraží čeká demolice

Unikátní přírodní kout při hranici s Rakouskem a Slovenskem patří k mimořádným přírodním oblastem s nejvyšší biodiverzitou v zemi. Část této evropsky významné lokality je vyhlášena jako ptačí oblast Soutok-Tvrdonicko. Hnízdí zde řada druhů dravců, mezi jinými například orel královský. Dnešní krajinu ovlivnili lichtenštejnští lesníci, kteří v lesích pěstovali zejména duby letní. Jejich odolné a kvalitní dřevo se využívá především v nábytkářství, při výrobě sudů a dříve bylo i základem staveb na místech s vysokou hladinou spodní vody, jako například u Janova hradu nebo Minaretu v areálu lednického zámku.

Pokračující spor

U Moravské Amazonie však nic nejde jen lusknutím prstu. Jak už Deník informoval, ochranáři se na Soutoku nadále přou o vyhlášení národní přírodní rezervace ve formě maloplošných zvláště chráněných území. Lesníci nesouhlasí s navrhovaným rozsahem, podle vedení blízkého města Lanžhot pak jde o polovičaté náhradní řešení.

Po letech marných debat a sporů se tak podařila alespoň kompromisní dohoda o podobě lesního hospodaření a tedy obnově porostů. „Přinese citlivější a k přírodě ohleduplnější lesní hospodaření v této mimořádně cenné lokalitě. Zároveň však ponechává Lesům ČR prostor pro těžbu dřeva a obnovu lesa, byť v o něco menším rozsahu, než tomu bylo v uplynulých desetiletích. Obavy ze zvýšené těžby jsou naprostým nepochopením obsahu dohody a nových lesnických plánů,“ sdělil ředitel jihomoravského pracoviště AOPK ČR Stanislav Koukal.

U Hustopečí pokračuje stavba nové protihlukové stěny.
Stavba protihlukové stěny u Hustopečí: v říjnu osadí ocelovou konstrukci

Dohodu již dříve okomentoval generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček. „Naše závěry jsou kompromisem postupu, který zohledňuje přírodní podmínky místa, legislativu i praktické lesnické možnosti,“ řekl.