„Já skoro nemohl dospat. Vstával jsem asi v šest ráno a pak vyrazil s kamarády. Chodíme mrskat spolužačky a další kamarádky. Naši tátové jdou za námi, ale jsou mnohem pomalejší. Vždycky jim totiž něco nalijí a nabídnou k jídlu, tak se zakecají,“ hlásil kolem deváté dopoledne v sídlišti Ptačina adamovský školák Roman Uxa.

Druhák Petr Bárta se pochlubil vlastnoručně upletenou pomlázkou. „Žilu jsem si upletl sám. Z proutků, které jsem si dovezl z návštěvy u babičky v Kosticích,“ řekl hoch.

U dveří zněla také tradiční velikonoční říkadla. Nejčastěji Hody hody doprovody. Ale i další, méně známé.

„Pletu, pletu pomlázku bez nití a provázku. Až pomlázku upletu zavolám si na tetu. Teta pošle strejce aby přines vejce. Strejda vejce přinese, teta košem zatřese. Dá mi jedno červené, dá mi jedno zelené, dá mi jedno modré, bude každé dobré,“ zvládl bezchybně říkanku další z dětských koledníků Alexandr Dočkal. Dostal malované vajíčko, sladkosti a vyrazil k dalšímu z domů.

Zdroj: Deník / Jan Charvát