Z prvního měření vyplývá, že nejvíc plýtvají lidé z brněnských sídlišť. Ročně průměrně jeden obyvatel vyhodí třiatřicet kilogramů potravin. „Příčinou je i fakt, že lidé špatně plánují své nákupy,“ sdělila vedoucí projektu Lea Kubíčková.

Podle ní na sídlištích hraje při plýtvání roli i fakt, že v nich není možnost kompostování nebo zkrmení zbytků zvířaty. "Tento typ lokality dá tedy nejpřesnější obrázek o tom, kolik potravin je v domácnostech vyplýtváno," doplnila Kubíčková.

Dělníci opravují dům na nároží náměstí 28.října a ulice Milady Horákové.
Opravují omítku budovy na nároží náměstí 28. října. Chátrající dům je nebezpečný

Oproti tomu ve vilových čtvrtích odhadují badatelé potravinový odpad na jednoho člověka na dvacet a na venkově na jedenadvacet kilogramů ročně. „Snažím se nakupovat tak, abych nemusela nic vyhazovat. Bohužel se mi to nepodaří pokaždé,“ řekla důchodkyně Jiřina Souhradová

Ve srovnání s těmito výsledky si lidé myslí, že průměrně vyhodí jen čtyři kila jídla. Vyplývá to z loňského dotazování. „Nosná myšlenka našeho projektu je, že lidé si plýtvání neuvědomují a ani netuší, kolik jídla vyplýtvají a kolik peněz takto vyhodí. Předpokládáme ale, že pokud by lidé tyto informace měli, své chování by mohli změnit. Je tedy třeba ukázat realitu plýtvání se všemi ekonomickými a environmentálními dopady," dodala Kubíčková.

Ilustrační snímek.
Na Dominikánském náměstí Brňany osvěží voda. Podobu prvků určí soutěž

Výzkumníci budou ve sběrech dat pokračovat, v listopadu proběhne podzimní šetření, dále se plánuje rozbor komunálního dopadu ve vybraných lokalitách také v zimě a na jaře. Poté budou výzkumníci provádět experiment - pokusí se zjistit, zda existují způsoby, kterými je možné chování obyvatel změnit. „V tomto je projekt unikátní, neboť v takovém rozsahu zatím podobný experiment nebyl nejen u nás, ale ani jinde ve světě," upřesnila Kubíčková.