„Materiál přidáme například do sprchových koutů, skleněných zábradlí nebo vitrín," vysvětluje Jozef Krajčovič z Centra materiálového výzkumu, které na projektu spolupracuje s firmou Bentglass. Ta vyrábí ohýbané kalené sklo.

Materiály jsou lehké, flexibilní a rozpustné v organických rozpouštědlech. „Na sklo je aplikujeme pomocí tenkého filmu a kromě získávání elektrické energie je lze využít i jinak," nastiňuje.

Podle něj je možné organické optoelektronické materiály použít ve vývoji takzvaných elektrochromních systémů například v armádě. „Jde o takzvaný chameleon efekt neboli adaptabilní kamufláž, kdy materiály automaticky reagují na okolní prostředí tak, že podle něj změní barvu," říká Krajčovič.

Podle něj jsou materiály atraktivní i z hlediska ochrany životního prostředí. „V případě průmyslové výroby se vyplatí do nich investovat především kvůli nižší ceně," vysvětluje.

Jak dodává, badatelé dosud využívali optoelektronické systémy především pro výrobu optických displejů, billboardů nebo jako výplň do chytrých elektrochromních samozatmavovacích oken.