Návštěvníci naposledy mohli zavítat do paláce, který spadá pod Moravské zemské muzeum, koncem roku 2017. O opravách, které podle původního plánu měly trvat zhruba dva roky, už Brněnský deník informoval. Nyní se práce blíží do cílové rovinky. „Lidem se po opravách opět otevře letos na podzim. V paláci budou dvě nové stálé expozice, Příběhy českého loutkářství a Tradiční kultura na Moravě v zrcadle času. V přízemí návštěvníci najdou informační centrum. Kaple bude sloužit ke komorním výstavám a akcím. V paláci dále vznikne multifunkční sál, který bude sloužit primárně jako herna pro Dětské muzeum, příležitostně pro větší akce," nastínila mluvčí muzea Barbora Javorová.

Velký Špalíček.
Za Velký Špalíček zaplatilo brněnské biskupství víc než tři čtvrtě miliardy

Podle mluvčí je nejnáročnější součástí oprav právě rekonstrukce kaple Očištění Panny Marie, proto s ní odborníci začali hned v úvodu a práce v kapli skončí jako poslední. V kapli odborníci věnují pozornost mimo jiné freskám Josefa Sterna, na kterých pracují i v těchto dnech. „Malíř Josef Stern pocházel původně ze Štýrského Hradce. Práce pro rod Dietrichsteinů jej však v polovině osmnáctého století přivedla na Moravu, kde se následně usadil a působil. Malby v kapli Mariánské školy vznikly v roce1756 a víme, že za ně obdržel 420 zlatých," uvedla Javorová.

Stern pro kapli vytvořil nejen freskovou výmalbu, která kromě hlavní scény obsahuje osm medailonů připomínajících zásadní události života Panny Marie. „Pro kapli vytvořil i dva závěsné obrazy, se svatým Františkem Xaverským a svatým Františkem z Assisi. Obě díla jsou však dnes nezvěstná," poznamenala Javorová.

Brněnský matematik odhalil novou tvář Slunce
FOTO: Brněnský matematik Miloslav Druckmüller odhalil novou tvář Slunce

Opravy kaple v Paláci šlechtičen přinesly i zajímavé objevy. Například vzácná dřevěná soška Černé Madony z kaple letos absolvovala na popud restaurátorů CT vyšetření v brněnské svatoanenské nemocnici. O jejím zkoumání už Brněnský deník Rovnost informoval. „Vyšetření CT používáme jen u velmi cenných památek. Informace jsou pro nás zásadní při restaurování. Poškození Madony zvenku není skoro vidět. Překvapil nás počet hřebíků v sošce, množství prasklin i rozsah poškození dřevokazným hmyzem,“ uvedl před časem historik umění Martin Čihalík.