Kvůli hnízdění vzácných sokolů stěhovavých. Ti už několik let hnízdí přímo na Býčí skále a pak ještě na utajovaném místě v Národní přírodní rezervaci Vývěry Punkvy. „Omezení v okolí Býčí skály potrvá stejně jako v předchozích letech do poloviny června. Obě lokality budeme hlídat a snažit se, aby hnízdící sokoli měli klid,“ řekl Deníku Rovnost jeden z dobrovolných strážců přírody Radovan Mezera.

V Moravském krasu zahnízdili sokoli stěhovaví v roce 2016 bezmála po půl století. Vyvedli tehdy tři mláďata. O rok později měly dva páry celkem pět mláďat a následující rok osm. V roce 2019 pak ze sedmi mladých sokolů přežila jen tři. Zbývající ulovil výr velký.

O rok později opustilo dvě hnízda v krasu pět sokolích mláďat. Loni vylétlo od Býčí skály jedno mládě a z druhého hnízda pak tři. „Podle statistik asi třetina hnízdění není úspěšná. V prvním roce života pak číhá na mláďata sokola spousta nástrah a nebezpečí. V tomto období je jejich úmrtnost až šedesát procent,“ uvedl René Bedan, který se věnuje pozorování a mapování výskytu těchto dravých ptáků v Moravském krasu.

BozaCon, to bylo dvoudenní setkání fanoušků sci-fi, fantasy, komiksů, her a filmů.
Duna, Legie i elfové na BozaConu. Boskovice zaplnili příznivci her a fantasy

Nedaleko Býčí skály už jiná skupina dobrovolníků kolem rušné silnice v Josefovském údolí vyrobila zábrany. Mezi dřevěné kolíky natáhli fólii. Ochrání obojživelníky před koly aut. Při jarním tahu v této lokalitě totiž míří tisíce žab do tamního rybníku, kde se rozmnožují. Skokani a ropuchy. Obojživelníky od zábran vybírají dobrovolníci a v kbelících je přenášejí k vodě.

„Je to nejvýznamnější místo z pohledu migrace žab a jejich rozmnožování v celém Moravském krasu. Dřív tu byly na silnici po jarních deštích a následném tahu na silnici hotová žabí jatka. Teď je tah kvůli suchu a stále ještě chladným nocím a ránům oproti předchozím několika letům zpožděný. Čekáme ho ale každým dnem,“ poznamenal zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras Antonín Krása.

V rybníku se podle něj rozmnožují v nejvyšších počtech skokani hnědí. Ti ale dokáží silnici překonat poměrně rychle. „Horší je to s ropuchami. Jsou pomalejší. Zábrany nasměrují obojživelníky k propustku pod silnicí. Díky nim zachráníme každý rok stovky obojživelníků,“ dodal odborník.