Naopak, konec epidemie je v nedohlednu. „Šíření nákazy určitě stále pokračuje, jen není tak intenzivní, jako v předešlém roce,“ zhodnotila vedoucí protiepidemického oddělení Krajské hygienické stanice v Brně Radka Boháčová. Letos se žloutenkou nakazilo šestašedesát lidí, v loňském roce přes čtyři sta čtyřicet. 

Aby hygienici mohli prohlásit, že nákaza odezněla, musí uplynout nejméně dvě inkubační období od posledního případu bez nově nakaženého pacienta. „Je to zhruba osmadvacet dní,“ upřesnila Boháčová.

500 lidí se od minulého roku nakazilo v Brně žloutenkou typu A. Letos na ni nezemřel žádný, loni dva.

Protože epidemie neustává, stále trvají opatření proti šíření nemoci například v tramvajích, autobusech a trolejbusech.  Právě v místech, kde se soustředí hodně lidí se totiž žloutenka nejčastěji šíří. „Vozy umýváme denně a jednou měsíčně se zaměřujeme i na podlahy, okna i stropy,“ popsala mluvčí brněnského dopravního podniku Barbora Lukšová.

Mezi další riziková místa patří také kostely. V loňském roce si proto návštěvníci chrámů marně máčeli prsty v kropenkách před pokřižováním. Právě kvůli hrozící nákaze totiž kostelníci svěcenou vodu vypustili. 

Teď to už neplatí. „Opatření jsme neobnovovali, voda v kropenkách chyběla především přes zimu. V tomto období se v kostelech schovávají lidé bez domova, kteří představují rizikovou skupinu,“ uvedla mluvčí brněnského biskupství Martina Jandlová. V letních měsících se podle ní v kostelech bezdomovci neshromažďují. 

Ačkoliv žloutenková epidemie není u konce, její vývoj už není dramatický. „Situace je celkem stabilní, každý týden se nakazí jeden až dva lidé. Minulý týden žádný pacient nepřibyl. Nákaza sice doznívá, otázkou zůstává, jak dlouho ještě,“ dodala Boháčová.

Doporučené dodržování hygieny pravděpodobnost onemocnění sice snižuje, ale nemoci zabránit nemusí. Větší jistotu představuje preventivní vakcína. Zájemci se mohou nechat očkovat buď jen proti žloutence typu A nebo B zvlášť. Další možností je kombinovaná vakcína proti oběma typům.

Jen z klientů Všeobecné zdravotní pojišťovny se loni proti nemoci nechalo očkovat kolem jedenácti tisíc lidí. I když o vakcíny měli lidé letos menší zájem, stále je podle lékařů znatelný. 

Kombinovaná vakcína proti žloutence typu A a B dokonce nebyla k dostání několik měsíců. „Neměli jsme ji června až do minulého týdne. Výrobce ji nedovezl. Nyní je vakcín dostatek, fronty se tvořily jen prvních pár dní po té, co jsme ji obdrželi,“ sdělila lékařka Anna Přívorová. 

Například v její ordinaci zájemci zaplatí třináct set korun za vakcínu proti žloutence typu A a za kombinovanou 1650 korun. Upozorňuje, že ceny se liší.

Typickými příznaky žloutenky typu A je žloutnutí kůže a očního bělma. Nemoc se projevuje také bolestí břicha, zvracením a únavou.

LENKA JEBÁČKOVÁ

ELIŠKA KOUKALOVÁ