„Pacienti vědí, že autoritou je odborný tým a umělá inteligence je pomocným nástrojem. Jak se říká, umělá inteligence je dobrým sluhou, ale špatným pánem,“ podotýká Veselá v rozhovoru pro Deník.

Jak byste popsala zapojení umělé inteligence do reprodukční medicíny na vaší klinice?

Kvalitní kliniky už v současnosti celosvětově pravidelně používají systém, který se jmenuje Time-Lapse. Znamená to, že pro pozorování embrya není nutné misku s embryi vyjmout mimo prostředí inkubátoru, tedy kultivačního boxu, a není nutné s embryi manipulovat a dávat je pod mikroskop. Zařízení má zabudované kamery a embrya se kultivují víceméně ve tmě, nicméně v určitém pravidelném intervalu tam zasvítí světlo, které neškodí jejich vývoji a umožní nasnímat vývoj jednoho nebo více embryí. A vlastně tak, jako se kdysi ve filmu dělaly časosběrné snímky, kterými jsme mohli vidět, jak klíčí semínko a mění se v rostlinu či dokonce ve strom, můžeme nyní sestavit digitální podobu vývoje embrya, pokud spojíme jednotlivé nasnímané momenty. Poté dostaneme velmi dlouhý záznam.

Jakým způsobem proces pokračuje?

Kvalita embryí se hodnotí podle určitých morfologických kritérií, například podle toho, jaké parametry měla jednotlivá buněčná dělení. Když už záznam máme, musel by embryolog sedět a prohlédnout de facto minutu po minutě záznam z pěti, šesti nebo dokonce i sedmidenní kultivace. Od jednoho páru přitom máme embryí pochopitelně více. Můžou tam být tři, nebo taky třináct. A tohle je situace, která je lidskou rukou prakticky nezvládnutelná a ve které nám umělá inteligence obrovsky pomáhá. A sice ve zpracování obrazu a vyhodnocení klíčových okamžiků dělení a dalších parametrů, podle kterých perspektivnost embrya posuzujeme.

Takže je umělá inteligence v tomto případě pomocníkem, nikoli autonomním nástrojem?

Umělá inteligence rozhodně není autonomním nástrojem, který ukáže na embryo a řekne, že toto je to správné nebo nejperspektivnější. Jedná se o nástroj, který našim specialistům pomáhá v laboratoři hodnotit to, na co lidská kapacita časově opravdu nestačí. Embryolog si může záznam v každém momentě otevřít a podívat se, co umělá inteligence říká, proč to říká, konfrontovat ji a informaci korigovat. Odborník musí vždy dokázat umělou inteligenci opravit, tu opravu posléze zahrne do svého kontinuálního učení. V dalším rozhodování už toho pak ví více. Je to obrovsky nápomocný prvek ve čtení záznamů o vývoji velkého množství embryí, které kultivujeme.

V ROZHOVORU SE DÁLE MIMO JINÉ DOČTETE:

  • Kolika párům už umělá inteligence pomohla
  • Do kterých částí procesu se konkrétně zapojuje
  • Jakým způsobem došlo k vývoji potřebného softwaru
  • Jak na metodu reagují pacienti

Dá se říct, že se jedná o šetrnější a časově úspornou metodu?

Časosběr je věc, kterou do umělé inteligence jako takové nepočítáme, spíše až hodnocení daných záznamů. Pak máme další proces, který také spadá do nástrojů umělé inteligence a to je takzvaný elektronický witnessing, tedy svědectví. Protože zpracováváme unikátní biologický a genetický materiál, musíme v laboratořích pracovat tak, aby nastala takzvaná kontrola čtyř očí. To znamená, že jeden embryolog pracuje a druhý odborník dělá svědectví. Musíme si být jisti, že skutečně jeden odborník bere do ruky spermie daného partnera, který patří k dané partnerce a že použijeme skutečně všechny identifikátory, abychom zaručili, že máme buňky správně u sebe, že jsou embrya přesně ta konkrétní, která patří danému páru a podobně.

Pokud používáme elektronické svědectví, jsou všechny tyto kroky zaručené elektronicky. Navíc se nám asi desetinásobně snižuje riziko chyby při zpracování a manipulaci s buňkami. I tohle je vlastně taková umělá inteligence. Ale pokud mluvíme o umělé inteligenci v reprodukční medicíně, máme spíše na mysli náš software, který používáme. Jmenuje se zkráceně Chloe, celým názvem Cultivating Human Life Through Optimal Embryos.

Zamrzlý přístav na Baťově kanálu v Petrově v neděli. Foto se svolením Evy Mlýnkové
VIDEO: Lodě na Baťově kanálu vystřídali bruslaři, zamrzlý přístav je atrakcí

Tímto tedy proces zapojení umělé inteligence končí?

Výsledek umělé inteligence korigovaný specialistou je pouze částí našeho procesu. Výsledné informace dále spojujeme s výsledky preimplantačního genetického testování embryí a zapojujeme do našeho vlastního algoritmu, pomocí kterého sestavíme žebříček embryí a prioritizujeme ta embrya, která mají nejmenší rizika a nejvyšší šance. V dnešní době bohužel roste věk našich pacientů. A to celorepublikově i obecně v Evropě. Tyto páry mají nižší šance kvůli menšímu počtu embryí nebo mají embrya s četnějšími chromozomovými vadami. Proto je nutné populaci, která se přichází léčit, věnovat zvýšenou pozornost a používat efektivní nástroje tak, aby maximálně zvýšily šance pacientů na úspěch. A algoritmus nazvaný Magenta je pro tuto kategorii optimálním nástrojem.

Jedná se o software, který jste si záměrně vyvinuli sami?

Software Chloe je produktem izraelské společnosti a na kontinuálním vývoji se podílí mezinárodní tým, se kterým jsme v kontaktu. Základ tvoří izraelští vědci, embryologové a softwaroví specialisté. Zajímavé je to z toho důvodu, že má software certifikaci pro využití v medicíně a reprodukci. Zanedlouho má totiž vejít v platnost zákon o tom, že i softwary, které se používají k rozhodování o postupech u pacientů, musí být certifikované jako lékařské prostředky. A to i když se s nimi přímo nepracuje na těle nebo v těle pacienta.

Algoritmus Magenta je výsledkem kolektivní práce odborníků naší kliniky. Podílejí se na tom vědecko-výzkumná oddělení našich laboratoří a na molekulárně-genetické části tohoto algoritmu podáváme patentovou přihlášku. Magenta je označení purpurovo-červené barvy, kterou nelze přehlédnout, ale de facto je název anagramem a první část je odvozena od anglického výrazu pro lupu, tedy magnifier. Oproti dosavadním metodám vidíme vše skutečně jako pod virtuální lupou. Mění to zkrátka naše vidění. Osobně spolupracuji na vývoji této metody a je to směr, který prosazuji a kterým náš týmu vedu. U Magenty byla svedena slavná bitva během druhé italské války za nezávislost. A vývoj v reprodukční medicíně je také naší bitvou, kterou s týmem denně svádíme. Bitvou s neplodností.

Jak pacienti reagují na fakt, že jim jejich potíže pomáhá řešit umělá inteligence?

Vědí, že umělá inteligence není svrchovanou autoritou. O každém případu musí vždy rozhodnout kvalifikovaný odborník. Jedná se o velmi vzdělané specialisty, s embryi tedy nepracuje nikdo, kdo by neměl patřičnou kvalifikaci.

Je možné odhadnout, kolika párům již tento postup pomohl?

Software jsme začali využívat na podzim loňského roku. Měsíčně jsou to desítky párů, jejichž embrya pomocí umělé inteligence hodnotíme. Dobré je i to, že prostřednictvím umělé inteligence lze vidět do inkubátorů poboček naší kliniky, které jsou v jiném městě. Odborníci se tak mohou vyjadřovat i ke vzdáleným případům, a spolupracovat tak se svými kolegy na dálku. Umělá inteligence je dobrý nástroj zvyšující flexibilitu. Snažíme se pracovat tak, abychom do softwaru umělé inteligence dokázali zařadit všechna embrya, která se tam i v minulosti vyskytovala. Jinými slovy abychom poté mohli využít poznatky třeba u pacientů, kteří transfer embrya v minulosti měli, porodili dítě a chystají se k nám na další transfer.

Kdo je Kateřina Veselá

  • Je gynekoložkou se specializační atestací z oboru reprodukční medicíny.
  • Doktorát složila v oboru molekulární biologie a genetiky.
  • Kromě působení v řadě evropských expertních skupin vyučuje na pražské Univerzitě Karlově.
  • S manželem vlastní brněnskou kliniku Repromeda zaměřující se na reprodukční medicínu.
  • Původně přemýšlela o studiích médií nebo dokumentaristiky.
  • Ve volném čase ráda lyžuje, jezdí na kole nebo hraje golf.