Nejnovější charitativní cesta Fridricha čeká přesně za dva měsíce. „Budeme pomáhat v centrech dětských domovů. Opuštěných dětí je tam spousta, řeší se hlavně problém s HIV,“ vysvětluje.

V Malawi využije zkušenosti, které získal za posledních pět let v několika dalších afrických zemích. Všude pomáhal a přinášel radost, potýkal se ale i s mnoha komplikacemi. Třeba v Tanzanii byl největší překážkou čas. „Sehnat nářadí nebo materiál byla otázka týdne, i když člověk byl domluvený na dodání za jeden den. V Africe nikdo na nic nespěchá,“ líčí muž.

Na severovýchodě Afriky, v Jižním Súdánu, zažil nepříjemný pocit strachu. „Asi poprvé jsem se cítil v nebezpečí. Přijeli jsme v neklidné době, kdy nám hned na letišti řekli, že země směřuje k občanské válce. Vidět všude ozbrojené lidi nebylo nic zvláštního,“ přiznává.



I přes některé nepříjemné zkušenosti si ale Fridrich udržel pozitivní přístup. Motivací pro něj je i to, když vidí, že jeho práce na africkém kontinentu má dlouhodobý efekt. „Jednou jsme tamním ženám postavili kamna. Do té doby vařily přímo na ohni. Jenže vařit za takových podmínek pro desítky dětí není lehké. Napřed se jim kamna vůbec nezamlouvala. Nakonec z nich měly ale takovou radost, že si k nim po našem odjezdu postavily i stříšku. Teď už budou stavět další,“ usmívá se muž.

Jeho práce inspirovala i další lidi z Hustopečí. „Třeba příště se mnou jede i jeden pracovník města, který projevil zájem pomoci,“ vyhlíží Fridrich další cestu.

DOMINIKA SVOBODOVÁ