Nejvíce poskočila návštěvnost proslulé vinice Šobes, o zhruba čtyři tisíce lidí. „V těch nejvytíženějších okamžicích to znamená třeba to, že stojí fronty lidí u lávky přes Dyji, v Hnanicích a Havraníkách jsou přeplněná parkoviště a dochází i k drobným konfliktům mezi pěšími a cyklisty,“ poukázal náměstek ředitele Správy Národního parku Podyjí Jan Kos.

V zimních lockdownových měsících také skokově stoupla návštěvnost vyhlídek kolem Znojma. Na Králově stolci nebo Sealsfieldově kameni bylo i dvakrát více návštěvníků než v předchozím roce.

Divocí exmoorští koně v Národním parku Podyjí jsou vyhledávaným cílem turistů i místních obyvatel
Divokým koním v Podyjí pomáhají bagry: na vrbu a hlohy zvířata nestačila

Stále vyšší počet návštěvníků s sebou nese i více problémů. Přibyly odpadky, včetně použitých toaletních papírů v křoví, někteří řidiči vjížděli do chráněného území auty nebo parkovali na zakázaných místech. „Pěší se častěji vydávali mimo značené cesty do klidového území. Cyklisté jezdili mimo značené cyklotrasy a zvyšovali tak erozi některých cest nebo vytvářeli nebezpečné situace pro chodce. Naši strážci museli zasahovat častěji,“ uvedl příklady ředitel parku Tomáš Rothröckl.

Návštěvnost Národního parku Podyjí:
Loni ho navštívilo zhruba půl milionů lidí.
Každoročně počet návštěvníků roste.
Nejčastěji míří na starobylou vinici Šobes obtékanou řekou Dyjí.
Malé území parku ale vstřebává nápory turistů obtížně.
U cest se hromadí odpadky, problém je parkování.
Správci parku zvažují průvodce i výchovnou kampaň.
Podle místních by pomohly posílené spoje hromadné dopravy.

O víkendech se proto lidé z blízkého okolí a Znojma kvůli náporu turistů tamní přírodě spíše vyhýbají. „Vyrážím do parku těsně před svítáním a mizím tak dvě, maximálně tři hodiny poté. Loni a předloni mě to množství lidí docela děsilo. Ale brzy ráno je to nádhera, člověk si sedne a když zrovna nefotím jen naslouchám a sleduji přírodu,“ přiblížil například fotograf Michal Prodělal.

Obavy místních rostou i s uvažovaným zápisem parku do seznamu UNESCO. „To by pak byly teprve nájezdy turistů. Nerad bych, aby místní přírodu a klidná místa zdevastovali především takzvaní vyznavači přírody, kteří ji ale příliš nectí. Obával bych se ještě více odpadků, vandalismu a celkově dopadů na chráněnou faunu a floru,“ nenechává v klidu Jana Krejčího.

Podle průvodkyně Podyjím Veroniky Králové je nedostatečné například parkování u Hnanic v blízkosti Šobesu. „Věhlas vinice je příliš velký. Stálo by za to nějak výletníky navést na jiné možnosti, kde zaparkovat, aby tam nemuseli dusat trávníky. Nebo se snažit o navýšení spojů IDS, o víkendu jede první autobus ze Znojma až v jedenáct hodin a to je tragédie,“ zvažovala Králová.

Do terénu by poslala ve vytížených časech i více strážců, kteří by neukázněné výletníky usměrňovali.

Zimní procházka Znojmem.
Turisty nalákají společně s Rakouskem. Znojemským má pomoct dotace

Problémem je podle šéfa parku poměrně malé území, na němž se atraktivní lokality a vyhlídky nachází. „Stále vzrůstající návštěvnost malá plocha území parku vstřebává jen těžko. Zápis do UNESCO není ještě na pořadu dne, ale zvažujeme se Znovínem Znojmo, který provozuje vinici Šobes, možná opatření. V sezoně by tam například mohl zájemce provázet průvodce, který by poskytl kromě služby i poučení. Pomoci by mohly i kampaně na správné chování v přírodě. Vždy se totiž najde určité procento lidí s nižší morálkou, které za sebou bude nechávat nepořádek,“ nastínil Rothröckl.

Zápis vinice Šobes do seznamu UNESCO by uvítali vinaři. Podle ředitele Znovínu Znojmo Pavla Vajčnera by s takovou značkou lépe prorazili na světový trh. „Všechny významné vinařské státy mají jednu dvě oblasti v UNESCO, naše republika by si taky jednu zasloužila,“ řekl před časem Deníku Rovnost Vajčner.