Vlaky se mají po tratích prohánět rychlostí až 320 kilometrů v hodině. Hotovo má podle mluvčího Správy železnic Marka Iliaše být v roce 2030, přičemž aktuálně se projektanti seznamují s první částí studie proveditelnosti. „Koncepce vysokorychlostních tratí nabídne více spojů. Rovněž uvolní kapacitu na stávajících přeplněných koridorech,“ řekl Iliaš.

To potěší nejednoho cestujícího, neboť přeplněnost spojů je jedním z výrazných problémů trasy. „Jezdím Praha – Brno poměrně pravidelně. Rychlost je nic moc. U některých dopravců jsou navíc vlaky přeplněné. Vysokorychlostní trať by určitě pomohla obojímu,“ vylíčil třiadvacetiletý Jakub Sauer z Brna.

Ilustrační foto.
Z Brna do Prahy? Za hodinu. Po expresní trati podél D1 pojedou vlaky až 320 km/h

Stavba vysokorychlostní trati je podle odborníka na železniční dopravu Tomáše Altera důležitá kvůli konkurenceschopnosti železnice vůči ostatním druhům dopravy. „Železniční doprava tak bude schopná čelit osobní dopravě a letadlům na poměrně dlouhé vzdálenosti,“ zmínil již dříve. Vysokorychlostní železnice do vzdálenosti 600 kilometrů konkurují v rychlosti například právě letadlům.

Průkopníkem je japonský Šinkansen. Od 70. let zprovozňují vysokorychlostní železnici ve Francii a Itálii. Od konce 80. let v Německu. Následovalo Španělsko a Velká Británie a po roce 2000 například země Beneluxu nebo Turecko. 

Vizualizace chystaného multifunkčního sportoviště za Lužánkami v Brně a jeho využití v zimním období.
Kometa tam brala tituly, teď za Lužánkami vyroste nové sportoviště. Podívejte se

PAVEL PODEŠVA