Sedmičlenná afghánská rodina zaplatila za to, aby se dostala ze své země do maďarské Budapešti. Ve vlaku mezi Brnem a Břeclaví ji zadrželi cizinečtí policisté. „Případů, kdy na jižní Moravě odhalíme nelegálně pobývající cizince, od loňska přibylo," sdělila jihomoravská policejní mluvčí Petra Vedrová.

Cesta afghánské rodiny začala před dvěma měsíci, do cíle už její členové nedorazili. „Za celou cestu i za převaděče zaplatila rodina s pěti dětmi téměř devět set tisíc korun," řekl vedoucí Odboru cizinecké policie Brno Miroslav 
Tóth. Dodal, že letos je to v kraji už dvoustý pětapadesátý případ odhalení nelegálně pobývajících cizinců.

Sto jednoho z nich objevili policisté při kontrolách ve vlacích. „Za poslední roky jde o výrazný nárůst. Jen oproti minulému roku o téměř sedmdesát případů," sdělila Vedrová.

Cizinci v číslech
Celkový počet odhalených nelegálně pobývajících cizinců na jižní Moravě od ledna do října:
Rok 2014 – 255
Rok 2013 – 186
Rok 2012 – 157

Částka za uložené blokové pokuty od cizinecké policie, například za neprokázání totožnosti:
Rok 2014 – 3 243 700 korun
Rok 2013 – 2 651 300 korun
Rok 2012 – 3 151 200 korun

Zdroj: cizinecká policie

Podle Tótha je nejčastější důvod útěku ze země snaha dostat se za lepším životem. Vzhledem k tomu, že Jihomoravský kraj zaujímá strategickou polohu na křižovatce evropských silničních a železničních dálkových tras, využívají jej nelegální migranti z východu i z jihu k cestě do zemí západní Evropy.

Od letošního ledna do října řešili policisté Odboru cizinecké policie Brno přes pět tisíc přestupků na úseku cizinecké problematiky. „Uložili jsme blokové pokuty v hodnotě přes dva miliony korun," sdělil Tóth.

Podle něho patřilo mezi nejčastější přestupky to, že cizinci nedokázali předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění nebo že nemohli prokázat totožnost. „Vzpomínám na případ, kdy se Ukrajinec vydával za Poláka a měl u sebe dva doklady, kterými chtěl svá tvrzení dokázat. I když se snažil stále potvrdit svou totožnost, tak když na něj policisté promluvili pár slovíček z polštiny, kterou by měl ovládat, tak na tom pohořel," řekl vedoucí odboru cizinecké policie.

Cizinecká policie dělá i nárazové akce a takzvaným tipováním na státních hranicích zastavuje podezřelá auta. „Převaděčská auta většinou nejezdí samotná. Mají před sebou takzvané čističe, kteří je informují, kde stojí policisté a kde případně zastavit, aby se jim vyhnuli," řekl vedoucí odboru Tóth.

Policistům se velmi těžko dokazuje, že je někdo převaděč. „Cizinci, které vezou, se proti nim bojí svědčit. Všechno je založené jen na výpovědi cizinců, ale těm převaděči vyhrožují, a proto odmítají podat jakékoliv svědectví," řekl Tóth.

Jedním z míst, kde cizinci čekají na rozhodnutí, zda jim bude pobyt v České republice povolen, je Přijímací středisko Zastávka u Brna. Cizincům tam poskytují stravu, ubytování i základní hygienické potřeby. Žadatelé se mohou účastnit volnočasových aktivit, jako je například návštěva výtvarných dílen. „Cizinci odcházející ze své země jsou ochotni překonat tisícikilometrové vzdálenosti za lepším životem. Pro nás je to těžko představitelné," sdělila mluvčí charity Diana Kosinová.

Právě proto charita pomáhá v přijímacím středisku a zajišťuje aktivity cizinců. „Jsou zavření v objektu, dokud se nerozhodne o jejich pobytu. Mnohdy přijíždějí jen s pár kusy oblečení, proto je pro ně k dispozici i šatník," sdělila mluvčí charity.