Na kámen narazili při ranní plavbě za bobrem asi půldruhého kilometru od hodonínského přístaviště proti proudu řeky Moravy. „Při současném suchu kamenů vystoupilo víc, ale jen tento se podařilo vyzvednout,“ uvedl kapitán Ondruš.

Zajímavostí je i to, že na kamenech nejsou vytesané žádné nápisy ani značky. Může to souviset s tím, že řekou Moravou tehdy neprocházela státní hranice jako v současnosti. „Je vysoký asi tři čtvrtě metru a horních dvacet centimetrů je otesaných. Je těžké odhadnout stáří tohoto kusu, jestli je z období regulačních prací, nebo je ještě starší. Objevily se tady totiž i kameny označující ramena Moravy,“ zmínil Ondruš.

Ilustrační snímek
Dlouhověcí Jihomoravané? Nejdéle se žije v Brně a Hodoníně

Vystupující kameny nejsou jedinou patrnou změnou v korytu příhraničního toku u Hodonína. Povodí Moravy už koncem minulého týdne upozornilo na to, že hladina ve zdrži jezu je nižší přibližně o metr a nadále se dá očekávat její pozvolný pokles. „Je třeba dbát zvýšené pozornosti při plavbě a počítat se sníženou plavební hloubkou zejména u přístaviště Hodonín, Rohatec, Rohatec kolonie a při křížení s opevněním ropovodu, který se nachází přibližně dva a půl kilometru nad hodonínským jezem,“ upozornil mluvčí státního podniku Petr Chmelař.

Jak doplnil kapitán Ondruš, v řece je teď řada míst, kde se dá Morava přebrodit.

Leoš Fučík chce v brněnském Králově Poli vybudovat muzeum vojenské vlakové pošty.
Dopisy z fronty rodinám. V historickém vagónu chce muzeum vojenské vlakové pošty