NEJVĚTŠÍ TRAGÉDIE. K největším a nejtragičtějším nehodám patří neštěstí ze Štědrého dne roku 1953. „Rychlík R4 Brno–Bratislava tehdy najel v plné rychlosti na zaplněný osobní vlak Os 817, čekající před vjezdem do stanice Šakvice," popsal brněnský odborník na železnici Mojmír Krejčiřík. Rychlík tenkrát osobní vlak doslova smetl z dráhy. Při neštěstí tehdy zemřelo 106 cestujících. Další více než stovka lidí se zranila. „Nehodu zavinili strojvedoucí a topič rychlíku. Před jízdou spolu totiž vypili dva a půl litru vína a usnuli," popsal Krejčiřík.

PRVNÍ ZRANĚNÍ. Budoucí tragédie předznamenala už nehoda v samotný den zahájení provozu linky do Vídně. Sedmého července 1839 najel jeden ze čtyř slavnostních vlaků do jiného, který stál ve stanici ve Vranovicích. Zranilo se tenkrát sedm cestujících.

PRVNÍ MRTVÍ. První oběti si spojnice mezi rakouskou a moravskou metropolí vyžádala jednadvacátého května 1847. Nehoda se stala také ve Vranovicích. Při čelní srážce dvou vlaků zemřeli tři železničáři.

ČELNÍ SRÁŽKA. Osmnáctého září 1928 vzala život šestadvaceti lidem čelní srážka rychlíku s nákladním vlakem v Zaječí na Břeclavsku.

SOUČASNOST. Od roku 2008, kdy vede statistiku Drážní inspekce, zemřelo na trati čtyřiadvacet lidí a dvanáct se zranilo. „Nehodou s nejvážnějšími následky na zdraví lidí je asi střet vlaku EC 175 jedoucí z Hamburku do Budapešti se dvěma lidmi loni čtrnáctého listopadu," uvedl mluvčí inspekce Martin Drápal.

Více o výročí Fedrinandovy dráhy čtěte v pondělním vydání deníku Rovnost