Vlna stěhování na venkov odstartovala podle urbanisty Aleše Stuchlíka koncem devadesátých let. Představitelé obcí se rozhodli prodávat pozemky. „Buď si chce vesnice zachovat charakter a místa nenabízí, nebo prodává pozemky, kde lidé stavějí nové rodinné domy," shrnul Stuchlík.

Oblíbenost vesnice podle realitního makléře Jiřího Dvořáka ovlivňuje víc faktorů. „Je důležitá vzdálenost do práce, naplněnost škol, množství obchodů nebo železniční stanice," vyjmenoval Dvořák.

V poslední době převládají koupě starých domů, které si rodiny opraví. „Cena se v takovém případě pohybuje mezi jedním až třemi miliony korun," vyčíslil Dvořák.Pro zvětšení klikněte.

Život na vesnici a s ním spojený klid podle něj není pro každého. „Když si dům koupíte, najednou získáte kvůli jeho údržbě dalších devět zaměstnání," připomněl.

Příliv obyvatel zaznamenaly třeba Syrovice na Brněnsku. „Loni i letos jsme otevřeli jednu třídu mateřinky," upřesnila ředitelka tamní školy a školky Alena Rohrerová.

Za poslední desetiletí se do Kurdějova na Břeclavsku přistěhovaly desítky obyvatel. „Pro rozpočet obce je nově přihlášený obyvatel k trvalému pobytu přínos díky penězům ze státního rozpočtu," upozornil kurdějovský starosta Jaroslav Matýšek.

VÍCE SI PŘEČTETE VE ČTVRTEČNÍM TIŠTĚNÉM VYDÁNÍ BRNĚNSKÉHO DENÍKU ROVNOST.