Jsou případy neplatičů alimentů časté?

Z mého několikaletého výzkumu vyplývá, že naprostá většina rodičů, přesněji řečeno tatínků, výživné platí. Neplatičů, u nichž ani exekuce není úspěšná, je maximálně sedm procent. Otázka výživného souvisí také například s udržováním slušných vztahů mezi oběma rodiči.

Myslíte si, že zabavování řidičských průkazů k tomu přispělo?

Tento nástroj sice není příliš systémový, nicméně na tatínky, kteří potřebují užívat auto, účinkuje. Přesto vždy zůstane malá skupina otců, kterým není co zabavit. Statistiky pro Jihomoravský kraj uvádí, že výživné na dítě neplatí přes dvě procenta rodičů.

Je to vysoký podíl?

Morava je specifická, tatínkové jsou v placení mnohem ukázněnější. Na rozdíl od Slezska, severních Čech nebo pohraničí a sociálně vyloučených lokalit.

Je nutné obrátit se na právníka, když bývalý partner alimenty neplatí?

Nutné to není, ale takový postup doporučuji. Nejedná se ani tak o pomoc s právním řešením, ale o to, aby advokát s rodičem rozebral další možnosti. Je chyba, když maminka bez rozboru situace podává bezhlavě žaloby a návrhy k soudu. Dobrý advokát umí odhadnout šance na úspěch. A někdy nemá smysl se soudit.

Jak dlouho trvá soud s neplatičem?

Řízení o určení výživného je spojené s řízením o úpravě vztahů k dětem. Trvá obvykle několik měsíců, může se protáhnout i na několik let. Existují také značné rozdíly v délce řízení v jednotlivých krajích. Závisí na vytíženosti soudů. Na Moravě jsou lhůty výrazně delší než v Praze.

Co může podle vás přinutit více neplatičů k vyrovnání dluhů?

Jsem proti tomu, aby za ně hradil dlužné výživné stát. Stane se z toho demotivující nástroj, který bude lidi svádět ke zneužívání. První odpovědnost je na matce. Musí nejdříve zvážit, s kým si pořídí dítě. Nejlepším způsobem jak přimět tatínka, aby dítěti platil výživné, je udržovat s ním dobré vztahy. Pak bude o své dítě pečovat.

Ilustrační foto.
Tipy pro radní? Lidé popíšou rok 2050 v Brně

Přiznané alimenty nedostávají desetitisíce dětí. Nejvíc neplatičů je na Ústecku

Česká republika - Přes deset tisíc rodičů, kteří neplatí soudem přiznané alimenty, vyšetřovala v loňském roce policie. Dětí, kterým peníze (většinou od otce) nechodí, je ale ve skutečnosti mnohem víc. „Celkový problém může být až dvojnásobný, jen se odehrává v šedé zóně, kam statistiky nedosáhnou," upozorňuje Petr Sýkora, předseda Asociace neúplných rodin.

Na policii se totiž bývalí partneři obracejí až v krajním případě, když se k penězům nedokážou dostat jinými cestami řadu měsíců.

Nejvíce dlužníků, jejichž případy řešila policie, žije v Ústeckém a Středočeském kraji v každém kolem 1,5 tisíce. Když se počet vyšetřovaných kauz srovná s počtem neúplných rodin v krajích, nejhorší je situace na Karlovarsku tam peníze nechodí skoro devíti procentům dětí s přiznaným výživným.

Ilustrační foto.
Žloutenková epidemie pokračuje. Nakažených je letos už přes padesát

PROČ NEPLATÍ?

Celkem neplatiči dluží kolem deseti miliard korun. V průměru je to 92 tisíc na „hříšníka", jelikož alimenty neposílá zhruba po dobu tří let, spočítala Asociace neúplných rodin.

Vedle „chronických neplatičů", kterými jsou většinou recidivisté, jsou to i lidé, kteří se dostali do tíživé finanční situace. Nebo ti, kteří zkrátka jen občas zapomenou včas zaplatit. Je mezi nimi také několik „obětí systému", jimž bylo vyměřeno vyšší výživné, než reálně zvládají hradit.

Nejčastějším typem neplatiče je však podle analýzy portálu VašeVýživné.cz člověk, který by platit mohl, ale nedělá to. „Ignoruje dohody a testuje, kam až může ve svém chování zajít," píše se v analýze. Dluh většinou uhradí ve chvíli, kdy mu začne hrozit trestní oznámení či exekuce.

VĚZENÍ MOC NEPOMŮŽE

Samoživitelkám situaci příliš neulehčuje ani stát. Když nastane problém, posílají si je úřady mezi sebou, nakonec je nasměrují na policii.

Jenže ta má spíše pravomoc potrestat neplatiče, než vymoci peníze.

„Zanedbání povinné výživy je druhý nejčastější trestný čin, každý desátý obžalovaný stojí před soudem právě kvůli tomu," říká Denisa Vopinková, odborná poradkyně projektu VašeVýživné.cz.

Jenže když neplatič skončí ve vězení, problém se ještě prohloubí. „Je to kontraproduktivní," říká Vopinková. Vězni si totiž vydělají nejčastěji jen pět tisíc korun pokud tedy vůbec pracují.

Tento problém si uvědomuje i ministerstvo spravedlnosti. „Pokud by došlo k určité valorizaci výše odměn vězňů, mohlo by to mít pozitivní vliv i na zvýšení částek, které by mohly být posílány na úhradu výživného," tvrdí resort v aktuální analýze k výživnému.

Ostatně podle ní v loňském roce skončilo „natvrdo" za mřížemi skoro devět set rodičů zanedbávajících povinnou výživu.

DÍKY ZA RŮST

Výhledově by neúplným rodinám mohl pomoci zákon o zálohovaném výživném, který nyní leží v Poslanecké sněmovně. Dlužné výživné by podle něj měl proplácet stát, pak by ho vymáhal na provinilcích sám.

Jenže vzhledem k tomu, že do voleb zbývá jen pár měsíců, se norma pravděpodobně nestihne schválit.

V posledních letech samoživitelkám alespoň zčásti pomáhá „neviditelná ruka trhu". Počet případů neplacených výživných šetřených policí klesá i díky tomu, že šlape ekonomika, což vede k poklesu nezaměstnanosti i růstu platů.