Na desátých olympijských hrách, které se odehrály před necelými devadesáti lety v Los Angeles, získala československá výprava jednu zlatou, tři stříbrné a dvě bronzové medaile. „Rodák z brněnské Bystrce Jakub Obrovský tehdy cenný kov vybojoval konkrétně za sochu Odysseus,“ vypráví Jan Sedláček z bystrckého odboru kultury.

Sochu, často známou také pod názvem Vrhač oštěpu nebo Vraždící Odysseus, najdou lidé v pražské Národní galerii, její třetinový bronzový model pak v hodonínské Galerii výtvarného umění.

Loni posedmé si přátelé beachvolejbalem připomněli sportovního redaktora Rovnosti Marka Těšíka.
Memoriál Marka Těšíka míří opět na kurty Sportovního centra Srbská

Cenné kovy se za umělecké disciplíny udělovaly na olympiádách mezi lety 1912 až 1948. Iniciativa vzešla přímo od zakladatele novodobého olympismu Pierra de Coubertina, který navázal na antické tradice. „Soupeření zahrnovalo architekturu, malířství, sochařství, hudbu a literaturu. Disciplíny se dále postupně dělily, na londýnské olympiádě v roce 1948 se v oblasti umění odehrálo až patnáct soutěží,“ líčí Sedláček.

Sochař, jenž vyrůstal nedaleko náměstí v brněnské Bystrci, věnoval představitelům městské části nejedno ze svých uměleckých děl. Patřila mezi ně například jedna z jeho nejznámějších soch, David a Goliáš. „Dlouho jsme dílo hledali, nikdo nevěděl, kam se podělo. Nakonec se shodou okolností našlo ve sklepě mezi hromadami uhlí,“ popsala osud známé sochy Bystrčanka Eliška Kovářová. Socha inspirovaná klasickým uměním dnes zdobí tamní společenské centrum.

U tramvajového tunelu v Žabovřeské zbývá stavbařům prorazit necelých 100 metrů.
Tunel pro šaliny v Žabovřeské: ke kompletní prorážce zbývá necelých sto metrů

Proporce lidského těla zvládl Obrovský bravurně zobrazit při vyjádření složitých pohybů a gest také ve vzájemném vztahu dvou figur. „Tvůrce potřeboval bezchybnou znalost anatomie lidského těla a prostorovou orientaci. Teprve pak mohl dosáhnout dokonalého organického a proměnlivého pohybu,“ shrnuje Jan Sedláček. Kromě Davida a Goliáše věnoval brněnský sochař městské části také obraz s názvem Bílá paní.

Část z Obrovského původní tvorby se nepovedlo dochovat. „Když jsem získala kontakt na jeho vzdálenou rodinu, snažila jsem se ji okamžitě kontaktovat. Bohužel jsem zjistila, že někdo část původních skic spálil,“ lituje bývalá bystrcká místostarostka Eliška Kovářová. Ze získaných materiálů však vytvořila výstavu, kterou si lidé kdykoliv prohlédnou v prostorách úřadu městské části.