Poslední pytle s odpadky mají prach na haldách jihomoravských skládek zvířit až v roce 2024, ale starostové a odborníci už nyní jednají o tom, jak zařídit, aby odpadu bylo méně. A také, aby ho bylo kde zlikvidovat. Podle šéfa brněnské spalovny Jiřího Kratochvila není jisté, zda jeho podnik zvládne vyhovět všem zájemcům.

Někteří starostové jsou k uzavírání skládek skeptičtí, například první muž Mutěnic na Hodonínsku Dušan Horák. „Souhlasím, že je potřeba třídit a že je dobré odpad využít pro výrobu tepla a energie. Ale nevěřím tomu, že všechny skládky skončí. Už proto, že pořád čekáme na nový zákon o odpadech. Z Mutěnic do brněnské spalovny ročně vozíme asi šest tisíc tun odpadu. Dalších patnáct až dvacet ale skládkujeme a do Brna bychom je ani odvézt nemohli,“ uvažoval starosta.

Možnosti brněnské spalovny jsou totiž omezené. „V kraji nyní vzniká kolem půl milionu tun odpadu, který lze energeticky využít. Nyní zvládneme zpracovat 248 tisíc tun, i po zamýšleném navýšení to bude 380 tisíc. Také kvůli této velké investici preferujeme dlouhodobou spolupráci s obcemi. Pokud by s námi někdo chtěl začít jednat za sedm let, může se mu stát, že už bude mít kapacitu zamluvenou někdo jiný,“ upozornil ředitel společnosti Sako Brno Kratochvil. Firma provozuje spalovnu.

Kratochvil přitom zdůraznil, že spalovna je pro odpad až poslední varianta. „Nutné je především významně zlepšit třídění, abychom co nejvíc objem odpadu snižovali,“ poukázal.

Specializované společnosti se už na třídění soustřeďují. „Důležité například je, že jsme z popelnic dostali bioodpad,“ upozornil šéf znojemské firmy FCC Josef Esterka.

Jak dodal, firma má i další plány. „Chystáme překladiště, rozšiřujeme třídění, abychom posléze do Brna vozili odpadu co nejméně,“ dodal Esterka.

S firmou spolupracuje i znojemská radnice. „Už nyní Znojmo třídí hodně, přemýšlíme o motivaci pro další zlepšování. Ve spolupráci s firmou jednáme jednak o překladišti, jednak o zajištění kapacity právě v brněnské spalovně,“ naznačil starosta Vlastimil Gabrhel.

Výsledky třídění jsou již nyní podle starostů na skládkách vidět. „Na naši skládku se vozívalo i třicet tisíc tun ročně, nyní je to patnáct až dvacet,“ řekl mutěnický starosta Uher.

Na únanovské skládce jen za poslední dva roky pokleslo množství ukládaného odpadu o dva tisíce tun, tedy o zhruba deset procent.

Nejdůležitější bude třídění, říká ředitel spalovny

Brno – Brněnská spalovna chystá stavbu třetího kotle. Podle ředitele Kratochvila ale musí města hlavně třídit. A se spalovnou se mají na spolupráci dohodnout co nejdřív.

Jste připraveni na to, že u vás budou výhledově spalovat odpad obce z celé jižní Moravy?
Brněnská spalovna sice stojí na území Jihomoravského kraje, ale nikde není dáno a podloženo, že má spalovat všechen komunální odpad z kraje. My bychom samozřejmě rádi spalovali odpad nejen z města Brna, který u nás končí už nyní, ale z celého kraje. Problém je však v tom, že obce a firmy jednají čistě ekonomicky. My proto svými cenami soupeříme se skládkami, což je vždy velmi nerovný boj, protože technologie je dražší než skládky.

Vám by tedy nakonec vyhovovalo, kdyby odpadu bylo méně?
Problém se rozhodně nedá vyřešit jen stavbou spaloven. Zásadní je především využívání odpadu. Je nutné z něj dostat biologický odpad a všechno ostatní, co má nějaké využití, aby na konci zůstalo odpadu co nejméně, nejlépe sto až sto dvacet kilo na obyvatele, jak je tomu v západní Evropě.

Nakolik jsou spalovny připraveny na to, aby likvidovaly komunální odpad?
V současné době máme v republice polovinu potřebné kapacity. Stavět nové spalovny je složité, v Brně ale chceme víc než stoleté historie spalování. Zamýšlíme dostavět třetí kotel, který by zvýšil naši kapacitu na zhruba 380 tisíc tun spalovaného odpadu ročně.

Kolik odpadu vyprodukuje samotná jižní Morava?
Jihomoravský kraj ročně produkuje pět set tisíc tun odpadu, který by se dal energeticky využít. To je množství, které se musí řešit, a to v první řadě tříděním. Hledáme současně partnery pro dlouhodobé spolupráce. Některá města či obce, nebudu jmenovat, jsou nyní spokojené s tím, že svůj odpad skládkují, i když je to třeba patnáct kilometrů od Brna, a asi počítají s tím, že v roce 2024 se domluví v Brně, protože jsou v Jihomoravském kraji. Dá se předpokládat, že se nedomluví, protože kapacita už bude zamluvená někým jiným.

S obcemi ale jednáte?
Jednáme se všemi, kdo jsou k jednání ochotni a jsou připraveni se na celou věc dívat z delší perspektivy, než je jen letošní výkaz zisků a ztrát. Snažíme se navazovat dlouhodobé spolupráce. Už jsem mluvil o záměru stavby třetího kotle. Pro stavbu takového zařízení je potřeba mít pod kontrolou dostatečné množství odpadu. My sami vládneme asi sto tisíci tunami, sháníme tedy asi další sto třicet či sto padesát. Proto hledáme partnery a pokud bychom je nenašli, může na tom celý projekt i skončit. Řešíme samozřejmě praktické věci, chystáme dokumentaci pro posouzení vlivu na životní prostředí a posuzujeme i možnosti dotací.

Bude spalovna v příštích letech zdražovat?
Co se týče cen jsou nyní na hranici možného, protože musíme konkurovat stavění hor z odpadků. Určitě zdražovat budeme, ale nárůst bude postupný a minimální, řekněme podle růstu inflace. Ceny skládkování naproti tomu poroste řádově. To bude i jeden z našich argumentů při jednání s městy a obcemi. Chceme nabízet širokou spolupráci už například v třídění odpadu.