Podle těch, kteří na ně mají, jsou ale školy v přírodě přínosné. „Moje dcera chodí do čtvrté třídy, na školu v přírodě jezdí každé jaro. Vrací se vždycky nadšená. Pro děti je to podle mě dobrý způsob, jak se lépe poznat a navázat kamarádství. A také si odpočinout od města," poznamenala například Brňanka Markéta Kvapilová.

Týdenní pobyt mimo třídu využívají především městské školy. Ty, které jsou na vesnicích nebo v menších městech, jezdí na školy v přírodě spíš výjimečně. „Vždy jsem to považoval za výsadu škol, které leží v místě se špatným ovzduším. U nás takový problém nemáme," vysvětlil důvod, proč na školy v přírodě nejezdí, ředitel základní školy v Miroslavi na Znojemsku Jaroslav Máca.

Například děti z dvoutisícových Milotic na Hodonínsku ale na školy v přírodě jezdí. Vždy buď na pět nebo na sedm dní. „Byli jsme například v Radějově, na Mlýnkách či ve Vřesovicích. Nejezdí sice všechny děti, ale devadesát až pětadevadesát procent jede," uvedl ředitel milotické základní školy Anton Ivánek.

Školy i rodiče se však v posledních letech stále častěji potýkají s finančními problémy. Především peníze jsou totiž důvodem, proč některé školy snížily počet dní na pobyty, jezdí méně často nebo je nenabízejí dětem vůbec. „Nechtěli jsme rodiče finančně zatěžovat, proto jsme akci už před pěti lety zrušili," uvedla například ředitelka základní školy v Brumovicích na Břeclavsku Marie Michnová.

Stejný důvod donutil ke zrušení této možnosti také základní školu v Barvičově ulici v Brně. „Už několik let nejezdíme. Rodiče to nezvládnou zaplatit," sdělila ředitelka Věra Trhlíková.

Na problém s penězi upozornil i ředitel Základní školy Pražská ve Znojmě. „S dětmi třetích, čtvrtých a pátých tříd jezdíme na jaře do přírody. Přestože se rodiče na těchto akcích musejí finančně podílet, bývá o kurzy velký zájem. Do školy chodí dokonce děkovné dopisy," pochvaloval si zájem o kurzy ředitel Základní školy Pražská ve Znojmě Pavel Trulík.

VÍCE ČTETE V ÚTERNÍM VYDÁNÍ JIHOMORAVSKÝCH DENÍKŮ ROVNOST