Například družstvo v Sokolnicích na Brněnsku přišlo na některých místech o velkou část úrody. „Pole ozimé pšenice kvůli řádění hrabošů vypadalo jako po sklizni. V katastru Újezdu u Brna se škody pohybovaly mezi čtyřiceti až sedmdesáti procenty. V okolí Sokolnic hraboši sežrali asi dvacet až třicet procent sklizně,“ vypočetl předseda družstva Josef Umlášek.

Podle vědců z Mendelovy univerzity za přemnožením hrabošů částečně stojí mírná zima. „Byla velmi teplá a hraboši díky tomu dobře přezimovali v řepce, které se také dařilo. Pod jejími listy měli zelenou šťavnatou potravu,“ vysvětlila vědkyně Marta Heroldová.

Dodala, že hlavní důvod přemnožení je ale populační cyklus hrabošů. „Jejich populace v průběhu let pomalu roste až jednou za dva až tři roky dosáhne maxima, což je právě teď,“ uvedla Heroldová.

Hlodavci byli přitom přemnožení už loni. Letošek ale překonal vše, co někteří zemědělci zažili. „Za čtyřicet let, co pracuji v zemědělství, jsem neviděl takovou katastrofu,“ řekl už dříve Deníku Rovnost Petr Chaloupka.

Nadějí pro zemědělce může být nadcházející zima. „Dá se očekávat, že v době Dušiček hrabošů ubude. Ale taky nemusí. Situace může být příští rok ještě horší,“ míní Umlášek.

LADISLAV ZOUHAR