Kliknutím zvětšíteVe dvou hnízdech v Národní přírodní rezervaci Vývěry Punkvy se měla čile k světu. Teď jsou prázdná, bez života.
Mladé sokoly podle všeho ulovil výr velký. „Je to obrovská škoda, ale nejde s tím nic dělat. Je to ale přijatelnější, než kdyby hnízdění sokolů zmařil člověk. Výr loví v noci a když si vlétne do cizího hnízda pro kořist, jsou sokoli bez šance. Mláďata z tohoto hnízda byla více než měsíc stará a do vylétnutí jim zbývalo asi deset dní,“ řekl René Bedan, který sokoly v této lokalitě sleduje už několik let. Deníku poskytuje unikátní fotografie a videa.
V tomto případě se jednalo o hnízdo na skalní římse, kde se pár sokolů staral o čtyři mláďata. Stejné samici s maďarským identifikačním kroužkem přitom výr zabil mláďata už jednou před čtyřmi lety. V posledních dnech ji ochránci nezaznamenali a obávají se, zda se také nestala obětí útoku.
„Pro populaci sokola stěhovavého v Moravském krasu je tato maďarská samice naprosto stěžejní. Dá se říct, že je to matka rodu. Je jí deset let a za tu dobu zde vyvedla už dvacet mláďat. Letošní čtyři byl opravdu úctyhodný výkon na její věk. Je možné, že to byla její poslední snůška,“ zamýšlel se Bedan.
Obdobná situace nastala i v roce 2019.
Podle strážce ochrany přírody Radovana Mezery se výrům v této lokalitě daří a pro sokolí hnízdění představují velké riziko. Je to vrcholný predátor. Jde o největší evropskou sovou s hmotností bezmála až tři kilogramy.
„Troufne si i na lišku, kočku nebo kunu. Výr běžně loví například ježky. Možná tím, že byla zima a nenašel jinou potravu, vybral si sokolí hnízda. Přilétl tam jako do spižírny. V jeho hnízdě, které také monitorujeme, jsme tento týden našli sokolí peří a čerstvý pařát mláděte. Výr teď zrovna také krmí svá mláďata, bohužel zrovna na úkor vzácných sokolů. Silnější predátor prostě vyhrál. Tak to v přírodě chodí,“ vysvětloval Mezera.
V Moravském krasu zahnízdili sokoli stěhovaví v roce 2016 bezmála po půl století. Vyvedli tehdy tři mláďata. O rok později měly dva páry celkem pět mláďat a následující rok osm. V roce 2019 pak ze sedmi mladých sokolů přežili jen tři. Zbývající ulovil výr velký. O rok později opustilo dvě hnízda v krasu pět sokolích mláďat. Předloni vylétlo od Býčí skály jedno mládě a z druhého hnízda pak tři. V minulém roce následně celkem pět.
Ve druhém hnízdě v rezervaci pak ochránci přírody už pohyb také nezaznamenali. Tři další sokolí mláďata podle všeho potkal stejný osud. „Tento dospělý sokolí pár jsem ale viděl kompletní. V hnízdě je však mrtvo. Ani po několika hodinách pozorování jsem tam neviděl žádný pohyb,“ sdělil Bedan.
Třetí hnízdo u jeskyně Býčí skála vyšlo naprázdno už před časem. Dvě ze čtyř vajec s nenarozenými mláďaty našli ochránci pod hnízdem na zemi. Další dvě vystydlá v hnízdě. Později na opouštěném místě opakovaně zahlédli sokolí samici, ale že by se podařila druhá snůška, je už velmi nepravděpodobné. Kvůli hnízdění byl do této lokality stejně jako k nedaleké jeskyni Kostelík zakázaný vstup. Omezení už neplatí.
Vejce s nevyklubanými mláďaty zkoumali odborníci z brněnských univerzit. „Moje hypotéza je, že se na hnízdě asi odehrál nějaký souboj. Vejce mohla samice také v pudu sebezáchovy vyhodit z obavy, že by mláďata v nepříznivých podmínkách prostě neuživila. Kdyby snůšku napadl jiný dravec, nenašla by se vejce s mláďaty pod skalou. Lidskou činnost jsme také vyloučili,“ informoval nedávno profesor Ivo Pavlík z Mendelovy univerzity v Brně.
S kolegou docentem Mišou Škoričem z Veterinární univerzity Brno pak rentgenovali a pitvali uhynulého dravce, který byl v Moravském krasu nedávno nalezený právě v rezervaci Vývěry Punkvy, a to na skalní římse. Ochránci přírody se domnívali, že zemřel po vzdušném duelu s jiným dravým ptákem. Souboje měli v této části krasu hlášené. To odborníci nyní potvrdili.
Sokoli v Moravském krasu.
„Jednalo se o dvou až tříletou sokolí samici. Nebyla v pohlavní aktivitě. V těle neměla žádné broky. Pitva neprokázala ani žádné patologické změny v orgánech. Měla však přetrženou krkavici a roztrženou kůži na stehně, vykrvácela do podkoží. Tato zranění potvrzují předpokládaný souboj s jiným dravce,“ dodal Pavlík.
V krátké době se tehdy jednalo na Blanensku už o druhého uhynulého sokola. První podle všeho nebyl v dobré kondici a pošel. „Nenašli jsme stopy po střelbě ani znaky otravy. Nebyl ale v dobré kondici. Zásah člověka jsme proto i u tohoto dravce vyloučili,“ uzavřel brněnský profesor.
37
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
