„Postupně jsem navštívil čtyři města. Začínali jsme ve Washingtonu. Tam jsem viděl, jak funguje velké město, vše jsme probírali z federální úrovně. Prakticky to mohu srovnat s řízením Evropské unie. Následovala města Boston a Cleveland. Zažil jsem správu měst z národní a částečně lokální úrovně. Mohl bych to přirovnat k řízení republiky a kraje. Poslední město, které jsem navštívil, bylo San Antonio. Zde jsem mohl porovnat správu amerického města na úrovni našeho Znojma,“ říká Malačka.

A co místostarostu nejvíce překvapilo? „Pokud bych mohl použít vtípek, pak to, že jak se říká, Amerika je velká zem, ale v Texasu je všechno ještě větší. A je to pravda. V Texasu jsem končil a viděl jsem, že budovy, silnice, auta, prostě vše bylo opravdu velmi rozměrné. Ale co mne skutečně překvapilo byla nesrovnatelná aktivita tamních občanských spolků a neziskovek, tedy občanského sektoru. A také skutečnost, jak jsou propojené se soukromými firmami. A současně to, jak malou moc tam mají politici,“ přibližuje místostarosta.

Ilustrační foto
Dobročinný prodej kabelek vynesl pro nadaci 37 tisíc

Pro ilustraci dává jeden příklad. „Ve Znojmě je tlak na město, aby radnice vše vybudovala, o vše se starala, všem dávala dotace, ze kterých pak různé spolky žijí a dělají svoji činnost. V Americe je to přesně naopak. Například v Bostonu revitalizovali městský park. To pochopitelně zaplatilo město, ale následně přišli zástupci spolků a řekli: podívejte se, my jsme sehnali od dárců soukromé peníze. Dejte nám do správy tuhle část parku a my se o něj budeme kompletně starat. Budeme tam dělat různé kulturní a společenské akce. Výtěžek z nich budeme dávat jako neziskovka opět do péče o park a všichni budeme spokojeni. Vám totiž odpadne starost a náklady při péči o park a díky naší činnosti to tady bude žít,“ vysvětluje Malačka.

Druhý už Znojma si myslí, že obdobný model se časem rozvine i v České republice. „Ekonomice se zatím daří. Ale jak městům budou docházet peníze, budou muset omezovat výdaje v oblasti dotací. Tlak na opravy městských budov, silnic a chodníků totiž bude stále. Spolkům nakonec nezbude nic jiného než oslovit soukromý sektor. Bude pro spolky sice náročnější, ale jednou k tomu dojde. Když se vrátím ke spolku, který se v Bostonu stará o část parku, říkali mi jeho zástupci, že osmdesát procent jejich činnosti tvoří komerční akce v parku jako pivní festivaly, přes léto tam provozují zahrádky a podobně. Zbylých dvacet procent jsou akce, které skutečně chtějí dělat. Každoročně zvou umělce a pořádají výstavy jejich prací pro veřejný sektor,“ naznačuje místostarosta Znojma.

V červnu už bude kašna fungovat.
Sochař spáruje povrch kašny. Za měsíc bude funkční

Takových projektů funguje podle Malačky ve státech velké množství. „Ve Washingtonu mají například veřejné osvětlení vybudované z partnerství soukromého a veřejného sektoru. A funguje to. Na podobném principu staví silnice, věznice. Tohle by u nás nyní nešlo. Lidé by se na takovou spolupráci dívali s nedůvěrou a hledali by za tím něco špatného. Naopak v USA pokud by toto čistě ve své režii dělal veřejný sektor, lidé by řekli takhle ne. Úřad je tu od toho, aby projekty administrativně připravil a na ostatní jsou specializované firmy,“ dodává Malačka.