Jedenadevadesátiletý brněnský rodák Georg Bílek žijící v Rakousku žaluje zastupitele Brna-středu Tomáše Otradovce kvůli tomu, že ho připravil o pozemek za tři miliony korun v Pisárkách. Otradovec chce podle zjištění Brněnského deníku Rovnost přesvědčit soud, že na pozemek Bílek nemá jako bývalý občan nacistické třetí říše nárok.

Podle přihlášky protektorátních občanů k říšskoněmecké státní příslušnosti byl v období okupace Georgův otec Karl Franz Josef Bílek v NSDAP. „Uvádí tam i další věci. Přiznává i členství v jízdě úderných oddílů SA," shrnul historik Vlastimil Schildberger.

Karlův syn Georg má v přihlášce stejně jako otec uvedenou německou národnost. Podle Otradovce se v ní uvádí i Georgovo členství v Hitlerjugend. Příslušnost k této nacistické mládežnické organizaci mají dokládat velká písmena H a J v dokumentu.

Přečtěte si také:
Soud začal řešit spor o pozemek v Pisárkách. Žalovaným je zastupitel Otradovec

Písemnosti jsou uložené v Moravském zemském archivu a redakce Rovnosti do nich nahlédla. Německá státní příslušnost byla podle dodatečného razítka na přihlášce oběma přiznaná 20. února 1940.

Otradovec tvrdí, že přiznání obou mužů k německé národnosti je důvod, proč by měl pozemek patřit státu. „Benešovy dekrety číslo dvanáct z 21. července 1945 mluví o konfiskaci majetku těm, kdo mají německou národnost, bez ohledu na státní příslušnost," řekl. Totožný názor má i archivářka Jana Fasorová.

Jenže případ je mnohem složitější. Georg Bílek byl totiž po matce Paule židovského původu. „Nemůžeme někoho odsoudit podle příslušnosti otce v nacistické organizaci," upozornil Schildberger.

Historik se domnívá, že Karl chtěl svým členstvím v NSDAP chránit syna. „Proto za něj vyplnil přihlášku a zatajil židovský původ. Pozemek by měl patřit Bílkovi. Má na něj právo po zesnulé matce," prohlásil Schildberger. Dodal, že se na židovský původ Bílka muselo přijít v roce 1941, kdy nacisté znovu procházeli matriky.

Bílkovu advokátovi Zdeňku Jouklovi přijde dovolávání se Benešových dekretů nevhodné. „Vůči osobě, která byla kvůli židovské matce v protektorátu v ohrožení života a ukrývala se v době heydrichiády ve Vídni u příbuzných, považuji za naprostou nestoudnost," sdělil.

Podle něj navíc není ani přihláška k německé národnosti důvod ke konfiskaci. „Rozhodoval o tom okresní národní výbor a bylo proti němu možné odvolání. Žádné konfiskační rozhodnutí ve vztahu k tomuto pozemku doposud nikdo nepředložil," dodal Joukl.

Otradovec počítá s tím, že kvůli svědectví historických dokumentů o parcelu přijde a ta připadne státu. „Soudní jednání tak bude bezpředmětné," věří. Jestli se historickými prameny bude ve čtvrtek brněnský městský soud zabývat, nechtěla jeho mluvčí Petra Hovorková předjímat.

Rodina Bílků v Brně vlastnila strojírnu. „Vyráběly se v ní zdviže, nedobytné pokladny a rolety. Za druhé světové války tam pracovníci opravovali auta pro wehrmacht. V roce 1948 ji stát zkonfiskoval a stala se základem První brněnské a královopolské strojírny," píše Bohumír Smutný ve své knize Brněnští podnikatelé a jejich podniky.